Ke stříhání drápků psům, kočkám nebo hlodavcům je třeba použít speciální kleštičky. Lidské nůžky zvířatům škodí

21. září 2019

Psi, kočky, ale i ptáci a hlodavci mají drápky, které stále dorůstají. Sami si je, zvlášť pokud je chováme v bytech, zkrátit nedovedou, a tak jim musíme pomoci. Není to nic složitého, ale několik pravidel je třeba dodržet.

„V přírodě mají zvířata přirozený pohyb, drápky si obrušují o stromy, kameny, o hlínu. V tom domácím prostředí mají omezený pohyb, chodí po měkkém,“ důvod, proč je třeba doma chovaným zvířatům stříhat drápky, vysvětluje jihlavská veterinářka Petra Orthová. Přerostlý dráp zarůstá do polštářků tlapek, a může se zanítit. Pro zvíře je to pak velmi bolestivé. Že je potřeba stříhat poznáme tak, že pes začne klapat, je mu nepříjemné chodit, kočka se zachytává o koberce. U morčete je dobré stříhat přibližně jednou za měsíc, u větších zvířat je interval delší.

Chovatelé mohou svým zvířatům stříhat drápky sami. Je ale dobré si zákrok alespoň před prvním stříháním nechat ukázat veterinářem. V žádném případě není dobré používat lidské nůžky. „Pak se drápek třepí a je to pro zvíře bolestivé,“ dodává veterinářka. Na trhu jsou k dostání speciální kleštičky, některé dokonce i s osvětlením.

Zastřižené drápky

Technika stříhání drápků je jednoduchá. Je třeba stříhat pod úhlem čtyřicet pět stupňů a nezasáhnout žilku, která drápem do určité vzdálenosti vede. U světlých drápků je dobře viditelná. U psů platí pravidlo stříhat k polštářku. Občas se stane, že chovatel do žilky střihne. Není to ale žádná tragédie. „Člověk se nesmí zaleknout. Je třeba krvácení zastavit, existují kamencové prášky,“ říká Petra Orthová. Desinfekce třeba není, zvíře si ránu samo olíže.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.