Když v zahradě „straší“, možná se hraboš, hryzec a krtek odstěhují natrvalo
V udržované zahradě často způsobují škody hraboš, hryzec nebo krtek. Během pár hodin dokážou hromádkami a chodbičkami znehodnotit celý trávník nebo záhony. Bojovat proti nim můžeme zvukem, pachem, vibracemi nebo průvanem. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Hraboš, hryzec a krtek, to je trojice, která se rozhodla dobýt svět. Množí se rychle, brzy dospívá a matky obyčejně vyhánějí mládež do světa. Což znamená, že když se jich na některém místě zbavíme, otevřeme vlastně prostor pro vstup mladých, vyhnaných od matinky.
Krtci v okružních chodbičkách několik decimetrů pod zemí loví potravu. Živí se larvami, žížalami, hmyzem, drobnými hlemýždi, ještěrkami, nepohrdnou ani myší nebo žábou. Zároveň provzdušňují půdu; tu z krtkem vytvořených hromádek lze pak použít třeba při přesazování. Chodbičky kolem stromů, keřů, nebo těsně pod povrchem trávníku jsou zase dílem hrabošů a hryzců.
Nepříjemné jsou pro tyto škůdce jsou zvuk, pach, vibrace a průvan. Toho lze využít v různých kombinacích k jejich vypuzení.
Použít můžeme mechanické prostředky: odchyt do nádoby nebo do pasti a odsun mimo zahradu. Přepnout vysavač ze sání na foukání a udělat v chodbičkách průvan. Vypustit do zahrady psa nebo kočku.
Mezi akustické prostředky řadíme: časté sekání trávníku sekačkou, pohyb dětí i dospělých po zahradě, štěkajícího psa. Také zvukové plašiče (mlýnky, větrníky), elektronické plašiče. Nepříjemný hluk, můžeme říct strašidelný, škůdce ze zahrady často vyžene natrvalo.
A chemické prostředky? To může být výsadba rostlin (řebčík královský, pryšec, laskavec, medvědí česnek,…), vyzkoušel jsem, ale nezafungovalo to. Citrónová, pomerančová kůra, lidské vlasy, dýmovnice, gelové návnady, vložené do chodbiček. Lze použít hnojivo na trávník s příměsí aromatické látky (odpuzující krtky), repelenty ve formě kuliček, které se vkládají do chodbiček.
Nepoužívejte jmenované prostředky v kruhu, ale jen v jednom směru, aby měl škůdce kudy ze zahrady utéct.
A ještě jedna rada na závěr: hryzce se mi povedlo odklonit z tradičních cest tím, že jsem v daném místě nainstaloval závlahu. Opustil chodbičky, do kterých mu 3x týdně pár hodin pršela voda a brodil se blátem dna své oblíbené podzemní cesty.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
