Stáčení medu si včelař nenaplánuje. Když přijde správný čas, je třeba jednat
Vrcholem celosezónní práce včelaře je určitě stáčení medu. Stáčeli i na Škole ekonomiky a cestovního ruchu, kde se vyučuje obor včelařství. A protože se včelky neřídí školním rozvrhem, museli studenti i jejich učitelé přijít po vysvědčení a navíc v sobotu. Práce měli nad hlavu.
„Včely máme na včelnici u Smrčné, pěkně u lesa, v krásném prostředí,“ říká učitel včelařství Petr Běhunek. Spolu se studenty se starají o padesát úlů, a protože je potřeba opravdu každá ruka, pracují také, včetně ředitele školy Davida Vítka.
Zatímco jedna skupina už plástve odvíčkovává a nakládá do medometu, druhá ještě pracuje u úlů. „Část je zavíčkovaná, část těch buněk je volná. To je ta ideální doba,“ říká učitel Jiří Čada a při vysvětlování speciálním hřebenem odstraňuje vosková víčka z buněk pláství. Ty potom Petr Běhunek vkládá do medometu. „To je nerezová profi varianta, třicet šest plástů,“ říká.
Medomet se po stisknutí knoflíku roztáčí a kapky medu odstředivou silou vylétávají na stěny přístroje. V jeho dolní části je kohout, ze kterého teče med přes síto do nádoby. „Zbytky včel, plástů. Vezme se to přes hrubé síto, pak přes jemné,“ říká Petr Běhunek. „Medu je opravdu hodně,“ pochvaluje si Jiří Čada.
Zužitkuje se vše
Nazmar nepřijdou ani vosková víčka se zbytky medu. „Bude vynikající medovina,“ těší se Jiří Čada. A samozřejmě se zpracuje i vosk z odstředěných pláství. O Vánocích z něj studentky budou vyrábět svíčky.
Kdo měl v dětství v rodině včelaře, jistě si pamatuje na medovou žvýkačku. „Včelař vždycky vezme ta víčka, dá to s těmi zbytky medu na talířek pro děti,“ říká Jiří Čada. Vyžvýkáváním čerstvého medu z vosku ale určitě nepohrdnou ani dospělí. Vytočený med se nechá vyčeřit, odvětrat, a pak se stočí do sklenic.
Poslechněte si reportáž v našem Hobby magazínu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
