Jak úspěšně vysadit ovocné stromky a keře
Na počátku je potřeba si ujasnit, v jaké lokalitě zahradu máme a kterým druhům se tam bude dařit. Pak je dobré vědět, jak daný stromek vyroste a jaké místo a půda jsou pro něj vhodné – nejen kvůli velikosti, ale i podmínkám – například meruňka nesnáší průvan.
Pak přichází otázka, zda sázet na podzim nebo na jaře. Když mluvíme o prostokořenných sazenicích, pak funguje jednoduché pravidlo – na podzim sázíme stromky a keře, které dobře koření i při teplotách kolem 4–5 stupňů Celsia. Jsou to třeba jádroviny, například jabloně a hrušně.
Naopak teplomilné druhy – například broskvoně, meruňky, ořešák sázíme raději na jaře. Na podzim nekoření dobře a na jaře zahrádkář spláče nad výdělkem – stromek vypadá, že zmrzl. Ve skutečnosti ale uschl.
Výsadbovou jámu obohatíme kvalitním kompostem, bývá také zvykem dát ke kořenům odházenou vrchní vrstvu zeminy a na povrch tu méně kvalitní, spodní.
A poslední důležitá rada – dáme pozor, kde je místo štěpování – očkování. To musí přijít nad povrch půdy. Pokud místo očkování utopíme pod povrchem, zakoření a ztratíme tak přínos podnože.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
