Jak byste hasili hořící pánvičku? Proudem vody je to špatně! Zakryjte ji pokličkou

8. říjen 2015
Dobré odpoledne

Největší audioportál na českém internetu

Požár na Horním náměstí v Humpolci | Foto: Jiří Mrázek

Až polovina požárů vzniká nedbalostí člověka. A na Vysočině letos zemřeli tři lidé při takových požárech. V poradně o tom mluvila mluvčí hasičů Petra Musilová a současně varovala před nebezpečím

Letos už na Vysočině při požárech v domácnosti už zemřeli tři lidé. Jeden kouřil v posteli, druhý neopatrně manipuloval s propan-butanovým hořákem, za třetí smrt mohla technická závada - kabel u počítače. Podle hasičských statistik mohou za přibližně polovinu požárů technické závady na elektrospotřebičích, za druhou polovinu můžeme sami, tím že jsme neopatrní.

„Necháváme svíčky bez dozoru, vaříme, máme jídlo na sporáku a přitom si zaskočíme k sousedům, povídáme a na jídlo zapomeneme. A požár je na světě,“ přibližuje nejčastější požáry v domácnostech mluvčí Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina Petra Musilová.

Hasicí přístroj je povinný pro rodinné domy kolaudované od 1.7. 2008, starší budovy ho podle zákona mít nemusí. Ale hasiči radí mít ho doma, nastudovat si předem, jak se má použít a mít ho přichystaný. „Pokud je požár v prvotní fázi a jsme schopni ho zvládnout svými silami, pomůže nám hasicí přístroj zkrotit oheň. Pokud už jsou ale plameny velké, na nic nečekejte a volejte hasiče,“ říká Petra Musilová.

Nečekejte a volejte 150!

Při domácím požáru obvykle děláme dvě hlavní chyby: jednak se za každou cenu snažíme oheň uhasit sami i v měřítku, kdy už to bez techniky prostě zvládnout nemůžeme. A druhou chybou je to, že se hasiče bojíme zavolat, protože bychom za to platili. Petra Musilová ale vysvětluje, že zásah hasičů je zdarma: „Pokud je ohrožen, život, zdraví nebo majetek, máme volat 150. Naopak pokud doma vznikne požár a my to neohlásíme, mohli bychom teoreticky od hasičů dostat pokutu. Prakticky je problém spíš v tom, že když si oheň uhasíme sami a nepřivoláme si technika od hasičů, nebude chtít pojišťovna platit škodu.“

Nejhorší chyba? Hořící pánvička pod vodu!

V zimě nejčastěji v domácnostech hoří adventní věnce. Během celého roku jsou to požáry v kuchyni. Ukazuje se, že když už nám na sporáku hoří, nevíme, co máme s plameny dělat. „První reakce je, že lidé dají hořící pánev pod proud vody. Ale do hořícího oleje nesmí přijít ani kapka vody. Pokud se tam dostane, vytvoří to obrovské plameny, které nám mohou popálit obličej, ruce, hrudník. Správný postup je zakrýt hořící pánev nebo hrnec poklicí, aby tam nemohl proudit vzduch, případně přehodit navlhčenou - ne mokrou - utěrku,“ vysvětluje mluvčí krajských hasičů Petra Musilová.

Chat s Petrou Musilovou

autor: Petra Emmerová

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.