Jablečný mošt vám může vydržet i rok
Přichází čas lahodného nápoje, plného vitamínů, antioxidantů a vlákniny. Do poradny Regionu přišel předseda Českého svazu zahrádkářů Ladislav Dufek, aby vám řekl z jakých jablek je nejlepší mošt a jak jeho pravou chuť uchovat co nejdéle. Při výběru jablek k moštování je důležité nepřimíchat plody zasažené hnilobou. I když jich bude malé množství, ucítíte nepříjemnou pachuť.
Sbíraná jablka ze země můžete naopak s klidným svědomím přidat. Někomu nemusí právě chutnat šťáva z moučnatých jablek. Je to spíše individuální, ale v každém případě pamatujte, že z moučnatých jablek je výrazně nižší výtěžnost. „Normálně bývá až 70 procent z kila. Čili z 10 kilogramů bývá 7 litrů moštu. A když budou jablka přezrálá, tak to může být i pod 50 procent,“ vysvětluje Dufek. Nejvíc šťávy dává grávštýnské jablko.
Za vybavení k lisování dáte několik tisíc
K výrobě moštu podomácku budete potřebovat drtič a lis. Pro domácí využití jsou vhodné stolní nebo plachetkové lisy. Stolní lis pořídíte zhruba kolem 1800 Kč. Kvalitnější drtič stojí kolem 7000 Kč. V domácím prostředí většinou dosáhnete o něco nižší výtěžnosti. Obvykle je kolem 50 procent, to znamená, že z kila jablek máte půl litru stoprocentního moštu. Před zpracováním je vhodné jablka umýt.
Po sterilizaci vydrží mošt i jeden rok
Mošt vydrží v ledničce zhruba týden. V mrzáku vydrží tak dlouho, jak ho necháte zmrazený. Třetí možností je šťávu sterilizovat. „Základem je prudké zchlazení. Mošt nechte do druhého dne v nádobě. Pak ho hadičkou stáhněte, na dně pak zbydou usazeniny. Následně ho ohřejte na 90 stupňů, nesmí vařit. Z povrchu odstraňte šlem. Šťávu pak dejte do lahví, třeba do PET. Láhev naplníme až po okraj, nesmí tam být vzduch,“ upozorňuje Dufek. Lahve pak prudce zchlaďte například ve vaně napuštěné studenou vodou. Takto sterilizovaný mošt vydrží až rok.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.