Hřebčín v Heřmanově Městci ukrývá utajený poklad Kinských
Návštěvu hřebčína v Heřmanově Městci na Pardubicku musíme začít oklikou přes Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem. Právě jemu totiž heřmanoměstecké výcvikové středisko patří. Kladrubský hřebčín je kvůli rozsáhlé rekonstrukci pro turisty uzavřený, ale milovníci koní a historie mohou od letošní sezóny využít důstojnou náhradní variantu – prohlídku malé, ale o to vzácnější expozice v Heřmanově Městci.
Stáje stojící nedaleko centra města naproti zámku nechal v roce 1875 postavit kníže Ferdinand Bonaventura Kinský. Původní konírna tehdy samozřejmě nesloužila pro výcvik starokladrubáků jako je tomu dnes, ale koním pro parforsní hony, dostihy a šampiony koňského póla. Z Heřmanova Městce také pochází jediný Čech, který vyhrál Velkou liverpoolskou – kníže Karel Kinský.
Rodový znak Kinských nese většina exponátů malého muzea, ke kterému vede cesta přímo kolem koňských žlabů. Desítky ohlávek, uzd, třmenů a postrojů sloužily právě knížecímu rodu. Šlechtické děti pilovaly jízdu nejprve na ponících a poté přesedlaly na regulérní koňskou velikost.
A s pilným tréninkem souvisí i další zajímavost – knížecí autoškola. Místo řízení auta jde ale pochopitelně o ovládání koně, přesněji tedy koňského spřežení. Speciální trenažer sloužil vozatajům ke správnému pochopení jízdy a získání patřičného grifu. Čtyřnohé krasavce supluje železné závaží a záleží na šikovnosti žáka, zda se propracuje k jedno-, dvoj-, troj- nebo nejobtížnějšímu čtyřspřeží.
Skutečnou lahůdkou je pak takzvaná galasedlovna. Sbírka zahrnuje kusy staré dvě století, které budí dojem, že je knížepán pověsil na hřebík teprve před několika minutami. Platí ale jen první část – drtivou většinu předmětů v Heřmanově Městci zanechali Kinští, stáje však byly zestátněny hned po válce, v roce 1946.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Na čtvrtfinále zatím nekoukám. Chci porazit Kanadu a vybojovat první místo ve skupině, hlásí Pastrňák
-
‚Nelhal jsem, jenom to špatně formuloval.‘ Šéf pražského ANO Prokop vysvětluje okolnosti omluvy
-
Politolog: Napnelismus ve slovenské společnosti bude trvat. Klíčem k uklidnění jsou dva prezidenti a církve
-
Ruská agrese na Ukrajině způsobuje hrozbu jaderné bezpečnosti, zdůrazňoval za státy EU Lipavský