Hrad Valečov ve středních Čechách vybudovali na čtyřech skalních útesech

Valečov byl budován především jako nedobytný mohutný hrad a jeho podoba byla silně ovlivněna několika pískovcovými skalami, v nichž byl částečně vytesán a z části vystavěn. Hovořil o tom s námi Václav Holas z Muzea města Mnichovo Hradiště.

První písemná zmínka o Valečovu je ze 14. století

První kamennou stavbou byl palácový komplex na čtyřech hradních skalách. Zazděním puklin na straně do parkánu byly skalní útesy spojeny v jeden blok, který vytvořil základ paláce. Dodnes se můžete uvnitř skalních útesů procházet vydlabanými chodbami i schodišti a navštívit torzo hlavní obytné budovy vystavěné z kamene nad nejvyšším skalním útesem. Stavitelé velmi chytře využívali přirozená skalní zákoutí s dostavovaným kamenným zdivem.

Jemnozrnný pískovec umožňoval vydlabání nejrůznějších otvorů i průchodů přímo uvnitř skalních útesů. Vše zastřešovala dřevěná střešní konstrukce. Pukliny uvnitř mezi skalními bloky sloužily jako pomocné prostory - vinné, pivní a chlební sklepy, kuchyně a komunikační chodby.

Skála je na mnoha místech velmi opracovaná|foto: Markéta Vejvodová

Z návrší skalních útesů je překrásný rozhled na celé Mladoboleslavsko a při vstupu do obytného parkánu můžete obdivovat až dva metry silné kamenné zdivo, ve kterém jsou zbytky po trámech. Celkem čtyři podlaží. V předhradí Valečova dodnes najdete tzv. hladomornu – jedná se původně o vykutanou přírodní cisternu na spodní vodu. Je to skutečně úctyhodný prostor s hloubkou devět metrů a šířkou přibližně dva metry. Později se tomuto prostoru začalo říkat „hladomorna“.

Valečov byl po dlouhou dobu nedobytnou baštou

Jak tvrdým oříškem byl Valečov pro nájezdy cizích vojsk, svědčí vpád křižáků z Lužice do Čech v roce 1468. Cizácké vojsko sice vypálilo všechny okolní vesnice i městečko Kněžmost, ale na dobře opevněný hrad si netrouflo a bylo posléze u Turnova vojskem Jiřího z Poděbrad rozprášeno. Valečov byl kdysi mnohem více viditelný díky odlesněné okolní krajině.

Výhled z Blatenského vrchu směrem do Německa|foto: Pavel Halla

Odkryté skály působily impozantně a vytvářely mohutné panorama skalních útesů hradu. Hrad vystřídal velké množství majitelů a mimo jiné se stal významnou baštou husitských vojsk. Po třicetileté válce byl už ve velmi špatném stavu a posupně byl ponechán svému osudu. Ještě v 19. století sloužil jako obydlí chudiny – tzv. Skaláků a zdroj levného stavebního materiálu.