Hrad Valečov ve středních Čechách vybudovali na čtyřech skalních útesech

Hrad Valečov ve středních Čechách vybudovali na čtyřech skalních útesech. Mluví Václav Holas z Městského muzea Mnichovo Hradiště
Na severozápadní hranici Českého ráje můžete už z dálky vidět skalní hrad Valečov. Jeho zbytky se jako dominanta celého okolního kraje tyčí nad obcí Boseň u Mnichova Hradiště. Díky své tajemnosti i mohutnosti patřil k oblíbeným hradům K. H. Máchy, který Valečov několikrát navštívil a zobrazil dokonce na třech svých kresbách.
Valečov byl budován především jako nedobytný mohutný hrad a jeho podoba byla silně ovlivněna několika pískovcovými skalami, v nichž byl částečně vytesán a z části vystavěn. Hovořil o tom s námi Václav Holas z Muzea města Mnichovo Hradiště.
První písemná zmínka o Valečovu je ze 14. století
První kamennou stavbou byl palácový komplex na čtyřech hradních skalách. Zazděním puklin na straně do parkánu byly skalní útesy spojeny v jeden blok, který vytvořil základ paláce. Dodnes se můžete uvnitř skalních útesů procházet vydlabanými chodbami i schodišti a navštívit torzo hlavní obytné budovy vystavěné z kamene nad nejvyšším skalním útesem. Stavitelé velmi chytře využívali přirozená skalní zákoutí s dostavovaným kamenným zdivem.
Jemnozrnný pískovec umožňoval vydlabání nejrůznějších otvorů i průchodů přímo uvnitř skalních útesů. Vše zastřešovala dřevěná střešní konstrukce. Pukliny uvnitř mezi skalními bloky sloužily jako pomocné prostory - vinné, pivní a chlební sklepy, kuchyně a komunikační chodby.
Z návrší skalních útesů je překrásný rozhled na celé Mladoboleslavsko a při vstupu do obytného parkánu můžete obdivovat až dva metry silné kamenné zdivo, ve kterém jsou zbytky po trámech. Celkem čtyři podlaží. V předhradí Valečova dodnes najdete tzv. hladomornu – jedná se původně o vykutanou přírodní cisternu na spodní vodu. Je to skutečně úctyhodný prostor s hloubkou devět metrů a šířkou přibližně dva metry. Později se tomuto prostoru začalo říkat „hladomorna“.
Valečov byl po dlouhou dobu nedobytnou baštou
Jak tvrdým oříškem byl Valečov pro nájezdy cizích vojsk, svědčí vpád křižáků z Lužice do Čech v roce 1468. Cizácké vojsko sice vypálilo všechny okolní vesnice i městečko Kněžmost, ale na dobře opevněný hrad si netrouflo a bylo posléze u Turnova vojskem Jiřího z Poděbrad rozprášeno. Valečov byl kdysi mnohem více viditelný díky odlesněné okolní krajině.
Odkryté skály působily impozantně a vytvářely mohutné panorama skalních útesů hradu. Hrad vystřídal velké množství majitelů a mimo jiné se stal významnou baštou husitských vojsk. Po třicetileté válce byl už ve velmi špatném stavu a posupně byl ponechán svému osudu. Ještě v 19. století sloužil jako obydlí chudiny – tzv. Skaláků a zdroj levného stavebního materiálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Beneš: Nabídka Korejců na Dukovany je platná do konce června, věřím, že ji prodlouží. EDF chce tendr zbořit
-
Bahamy, Singapur nebo Japonsko: šéf sportovní agentury létal na ‚služebky‘ do exotiky
-
MEDIAN: Volby by vyhrálo ANO. Motoristé mají podle průzkumu 7 procent, SOCDEM 4,5 procenta
-
Přijde do EU další Maďarsko? ‚Nemyslím si to. Rozšíření je v našem zájmu,‘ říká prezidentův poradce