Holešovská Šachova synagoga je světový unikát. Navštívit ji můžete při komentovaných prohlídkách
Holešov na Kroměřížsku ve Zlínském kraji je město s necelými dvanácti tisíci obyvateli. Na první pohled není ničím výjimečné. Přesto se v něm nachází jedna významná památka. Šachova synagoga v židovské čtvrti. Vzhledem k tomu, že je dnes už jedinou synagogou tak zvaného polského typu, bývá označována dokonce za světový unikát.
„Když mluvíme o polském typu, je řeč především o výzdobě kolem oken a na stropech, kde se opakují květinové a zvířecí motivy,“ vysvětluje správce holešovské synagogy Vratislav Brázdil.
Hlavní modlitební prostor se nachází v přízemí. A i ten ukrývá jeden unikát. Ve výklenku je umístěný obraz, který znázorňuje modlitebnu synagogy. V roce 1885 ho namaloval významný židovský malíř Isidor Kaufmann. Když navštívil holešovskou synagogu, byl z ní prý tak nadšený, že prohlásil, že je jeho zemí zaslíbenou.
Na chodbě za dveřmi hlavního sálu objeví návštěvníci původní kamenné umyvadlo. Po vystoupání po točitém schodišti se pak ocitnou v tak zvané ženské galerii, která dnes plní úlohu muzea. Je tam umístěna expozice Židé a Morava, seznamující návštěvníky s historií židů na Moravě od nejstarších zmínek až po druhou světovou válku. Vystaveny jsou i předměty, které se v judaismu používají k bohoslužbám i v běžnému životě.
V nejvyšším patře se nachází mužská studovna „bejt midraš“. Právě v té tvořil a psal rabín Šach. Správce synagogy Vratislav Brázdil rád návštěvníkům ukáže i zdejší nejvzácnější knihu, ke které s váže hezký příběh.
„Když rabín Šach tuto knihu napsal, už ji kvůli nemoci nestihl vydat. Poprosil proto svého zetě, aby se o vydání postaral. Rabín zemřel a dlouho se nic nedělo. Jednou v noci se Šach zjevil ve snu svému zeti a zeptal se ho, proč ještě knihu nevydal,“ prozrazuje s tajemným úsměvem správce. Do roka od Šachovy smrti kniha vyšla. Než se tak stalo, jeho zeť do ní vepsal právě tento příběh.
Když už do Holešova zavítáte, nenechte si ujít ani návštěvu židovského hřbitova, kde se nachází i místo posledního odpočinku rabína Šacha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
