Havlíčkova mládež. Projev občanské společnosti před rokem 1989 v Havlíčkově Brodě

Havlíčkova mládež, Havlíčkův Brod
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Havlíčkova mládež, Havlíčkův Brod

Jestli měl někdo podle historiků zásadní vliv na změně politického režimu v roce 1989 v Havlíčkově Brodě, bylo to společenství, které si říkalo Havlíčkova mládež.

V době, kdy ještě městské zpravodaje ani neinformovaly o požadavcích Občanského fóra, spolek už ve městě organizoval první protesty. Mladí lidé inspirovaní Karlem Havlíčkem Borovským ale také například vylepovali letáky po okolních vesnicích.

„Ty zprávy měly velké zpoždění, co se týče dění tady v okolí, tak to existovalo vlastně jen na základě šeptandy. Máme v ruce havlíčkobrodský zpravodaj z prosince a ono je to až asi v tom lednovým,“ listuje historička Alena Jindrová třicet let starými novinami a hledá první zmínky o událostech v Havlíčkově Brodě.

Generální stávka

„Ano, na titulní stránce vlastně záběr právě z generální stávky a je tady Občanské fórum informuje, článek, kde je tedy o tom, co se stalo a že Občanské fórum vzneslo nějaké požadavky.“

Živý řetěz

Demonstrovalo se nakonec ale i v Havlíčkově Brodě. „Kdy se tady k těm demonstrací přidali studenti, kteří 7. prosince demonstrovali na náměstí a pak se spojili v živý řetěz, který procházel od náměstí ke gymnáziu a tím centrem města. Důležitá událost bylo i shromáždění lidí před okresním výborem KSČ, protože se proslechlo, že tam dochází ke skartacím materiálu.“

Havlíčkova mládež

Ještě před samotnými listopadovými událostmi ve městě vzniklo poměrně unikátní společenství - Havlíčkova mládež. „Byla skutečně obrovským fenoménem, protože byla jedinou větší nezávislou iniciativou mimo pražské nezávislé iniciativy. To bylo společenství mladých lidí tenkrát, kteří měli společné zájmy, kteří se pohybovali v uvozovkách na okraji té společnosti, která tady tenkrát byla, zastávali nějaké liberální hodnoty,“ vzpomíná spoluzakladatel Petr Novotný, který s dalšími kolegy záhy začal organizovat demonstrace a šířit osvětu.

17., 18., 19. listopadu

„Sedmnáctého, osmnáctého už jsme udělali setkání v Brodě na náměstí, to nás tam přišlo jenom pár, tam byla spíš převaha estébáků, než těch co přišli a potom od toho 19. už se to tady začalo hýbat. Potom přijížděli studenti z Prahy, s těmi jsme objížděli tady vesnice. Všechno jsme polepili, to bylo polepený fakt celý město.“

„Jedna z posledních akcí Havlíčkovy mládeže byla, že jsme tady uspořádali při výročí deportace Karla Havlíčka Borovského do Brixenu. Udělali jsme takový happening ve dvě hodiny v noci, měli jsme koně, kočár a i Havlíčka jsme měli, kterého představoval jeden člen Havlíčkovy mládeže, který v podstatě byl spolupracovníkem státní bezpečnosti, se později ukázalo.“

Havlíčkova mládež, Havlíčkův Brod

Tehdejší režim přitom podle Petra Novotného kontroloval i zdánlivě nepodstatné akce.

„Zorganizujete pouhopouhý pochod od domu Karla Havlíčka Borovského do jeho rodiště do Havlíčkovy Borové a kvůli tomu pochodu, kde se sejde dvě stě lidí, zmobilizujete celou bezpečnost v tehdejším kraji, že vás monitoruje vrtulník ze vzduchu.“

I ten už ale později nebyl potřeba. Další, tentokrát už polistopadové, demonstrace totiž spolek spoluorganizoval s dalšími lidmi ve městě zcela svobodně.