Ferda Mravenec jako komiksový hrdina s puntíkovaným šátkem, kterého nic nerozhází. Možná jen marnivá Beruška
Američané mají svého Mickey Mouse, my máme Ferdu Mravence. Komiksového hrdinu s puntíkovaným šátkem na krku, který je vždy optimisticky naladěný a nic ho nerozhází.
Příhody Ferdy Mravence začaly pravidelně vycházet v Lidových novinách v roce 1933. Autor Ondřej Sekora psal tyto příběhy pro dospělé a tak v nich Ferda třeba v období mnichovské krize kopal zákopy nebo se učil střílet.
Pro knižní vydání však Sekora Ferdovy příběhy přiblížil dětem. Lidské charaktery převedené do říše hmyzu však zůstávaly stále čitelné – vedle zručného Ferdy tu byl vychloubačný nešika Brouk Pytlík, marnivá Beruška, chamtivý šnek nebo natvrdlí strážníci škvoři.
Díky rozmanitým příběhům se děti mnoha generací z knížek o Ferdovi Mravencovi dozvídají, jak to ve světě hmyzu chodí – co dělá krtonožka, jak svou kořist loví mravkolev nebo co jsou to chrostíci.
V roce 1942 se Ferda poprvé objevil na stříbrném plátně, Hermína Týrlová o něm natočila loutkový film. Oblíbené byly také gramofonové desky s Ferdovými příběhy a v Německu o něm v 80. letech dokonce natočili televizní seriál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
