Do mokřadního jezírka v Jihlavě někdo naházel okrasné karasy. Odborníci je museli vylovit

„Jsou hrozně plodní ti karasi, mají několik generací za rok dokonce,“ drží v ruce předseda jihlavského spolku Mokřady Jaromír Maštera jen pár centimetrů velkou rybu. Podobných jsou v rybníku stovky.

Nepůvodní druh

„Oni se z toho pak stanou divoké druhy karasů, tohle je karas stříbřitý, ten už je tady nepůvodní a třeba na Jižní Moravě dělá velké problémy, to vytlačuje z rybníků i kapry.“

A to vše nejspíš jen kvůli neznámému milovníkovi okrasných ryb. Karasy do mokřadu totiž někdo musel vypustit, je přesvědčený Jaromír Maštera: „Na to, že jsou tady ryby, jsme přišli už během jara, když jsme si všimli, že plavou ty větší jezírkový ryby. Netušíme vůbec, kdo to sem dal, ale je spousta lidí, co tady bydlí a už během realizace tady někteří ptali, jestli to bude na ryby.“

Plevelný druh

Pestrobarevné rybky působí v unikátním ekosystému jako plevelný druh. Spolek Mokřady totiž lokalitu budoval tak, aby nabídla ideální životní podmínky čolkům a dalším obojživelníkům. Ti si tam ale zatím cestu nenašli dost možná právě kvůli rybám.

Síťky na akvarijní ryby

Ekologové kvůli nim rybník vypustili a karasy vysbírali síťkami na akvarijní rybky. A v akváriu také nakonec nejspíš skončí, předpokládá místopředseda spolku Jan Dvořák: „Vezmu je domů, uvyknu je na akvarijní podmínky, na teplou vodu. V tom akvárku chovám pipu americkou, to je žába, která se živí vlastně rybami. Má takovou obrovskou tlamu a vlastně číhá na ryby, jak plují kolem a jakmile jsou v blízkosti, tak je nasaje.“

Pro vodní žábu tak bude potěr karasů takřka ideální potravou - minimálně velikostí. A pro další si přijeli ošetřovatelé z jihlavské ZOO. Podobně jako Jan Dvořák je využijí jako krmivo.

Dravec místo výlovu

Jaromír Maštera se teď jen obává, aby výlov nemuseli opakovat každoročně. „Buď budeme lovit pravidelně, což není úplně ideální, protože nás to taky stojí peníze a čas. Pravděpodobně sem nasadíme nějakou dravou rybu, možná candáta, třeba pár kousků, aby to tady redukovali.“

Dno rybníka má totiž nerovný povrch a některé ryby se tak ve vodě mohou udržet a nadále se rozmnožovat. Dravec ve vodě by měl jejich stavy snížit. Candáti navíc obojživelníky obvykle neohrožují.