Dentální hygienistka: Zářivě bílý chrup není symbolem zdraví

„Existují ovšem genetické dispozice, které mohou ovlivňovat i naši barvu chrupu. V některých případech si je zabarvujeme i nadměrnou konzumací některých potravin,“ dodala s tím, že to také ovlivňuje množství konzumované kávy, čaje a červeného vína. „Jsou to také rajčata nebo řepa. V běžném životě se ale zabarvení nevyhneme.“

Důležitá je pravidelná ústní hygiena, ideální je čistit si zuby ráno a večer. Vhodné je používat interdentální pomůcky - například mezizubní kartáčky a nitě. „Vždycky je důležité mít správnou velikost toho mezi zubního kartáčku podle toho, jak máte velké mezi zubní prostory,“ doplňuje Eva Tomanová.

Jak vypadá správný kartáček?

U běžných kartáčků se doporučuje měkký klasický kartáček. Neměl by se používat tvrdý, ten totiž způsobuje klínový defekt. „V podstatě to znamená, poškození skloviny způsobené používáním tvrdého zubního kartáčku, kdy se ve sklovině vytvoří rýha v oblasti krčku. Pacient se může dopracovat k tomu, že si uřízne celou tu korunkovou část zubu,“ varuje Eva Tomanová.

Správné čištění zubů

Kartáček by se měl dát půl na dáseň a půl na zub a poté dělat drobné kroužky, někdo to nazývá jako vibrační pohyby. Kartáček je dobré měnit po třech až čtyřech měsících. „Je důležité ho měnit z mikrobiologického hlediska. Do dutiny ústní si dáváme spoustu odumřelých bakterií, které tam nemají co dělat,“ vysvětluje Eva Tomanová. „Jsou i případy pacientů, kteří si kartáčky mění jednou za pět let, a to je špatně. Stejně jako si kartáček půjčovat.“

Dentální hygienu nesmíme zanedbávat ani u dětí

Většina dětí začíná chodit na zubní hygienu kolem pátého až šestého roku, tedy stejně jako k zubnímu lékaři. Za vyčištěné zuby zodpovídají do 12 let dítěte jeho rodiče. Spousta dětí má podle Evy Tomanové tu hygienu hodně špatnou. „Děti by si měly začít zvykat na to, jak mají používat kartáček, jak si mají zuby čistit a pak hlavně to, že zubní kartáček vůbec existuje,“ dodává.