Co říkají lidové tradice? Na Boží hod se nemá stlát postel ani věšet prádlo

Už starokřesťanská církev ve čtvrtém století v Římě stanovila Ježíšovo narození na 25. prosince. Nejspíš, aby vytvořila protiváhu starší pohanské slavnosti nepřemoženého Slunce, která souvisela se slunovratem.

„Kostely jsou svátečně vyzdobeny, nechybí jesličky a stromy. Koná se bohoslužba, která je slavnostní a připomíná příchod spasitele na náš svět,“ říká etnografka Ilona Vojancová.

V bibli se o narození Ježíše píše jen ve dvou evangeliích – v Matoušově a v Lukášově. První vypráví o mudrcích a jejich darech, druhý o dítěti položeném do jeslí: „Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.“

Na Boží hod už ve všech křesťanských chrámech stojí jesličky. Vůbec první betlém postavil v roce 1223 František s Assisi. Chtěl lidem betlémskou scénu přiblížit a od té doby se stavění jesliček rozšířilo.

Čtěte také

Podle etnografky Vojancové byl Boží hod dnem, kdy se setkávaly rodiny: „Dokonce děti měly navštívit své kmotry a poděkovat jim za přízeň. Děti od nich dostávaly nějaký pamlsek.“

Čtěte také

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.