České Versailles najdete v Jaroměřicích nad Rokytnou. Mramor nahradilo dřevo z okolních lesů

Zámkem Jaroměřice nad Rokytnou nás provedl jeho kastelán Radim Petr
Jednou z nejnavštěvovanějších památek Vysočiny je zámek Jaroměřice nad Rokytnou na Třebíčsku. Historie zámku začíná v šestnáctém století, kdy se ze středověké tvrze stal renesanční zámek. Barokní skvost z něj pak vytvořili členové rodu Questenberků. Nejvýznamnějším z nich byl Jan Adam Questenberk.
„Při své cestě do Francie se inspiroval barokní architekturou,“ říká kastelán zámku Radim Petr. Jan Adam Questenberk miloval kulturu, zejména pak hudbu. „V Paříži se naučil hrát na loutnu. Složil dokonce gratulační kantátu, kterou měl Ludvíkovi IV. zahrát k jeho jmeninám,“ dodává kastelán.
Krásné barokní tvary a inspirace hudbou jsou na jaroměřickém zámku vidět na každém kroku. „Byla tady také zkomponována první česky zpívaná opera. Bylo to v roce 1730,“ říká Radim Petr. Operu složil František Václav Míča, který byl na tabulkovém platu zámeckého komorníka. Námětem opery bylo založení Jaroměřic nad Rokytnou. Jaroměřice měly za Jana Adama Questenberka velkou knihovnu, galerii, divadlo a samozřejmě vlastní kapelu.
Dnes si návštěvníci mohou zámek projít na třech prohlídkových okruzích. V rámci toho hlavního navštíví i sál předků. Ten měl mít údajně vzor v Herculově sále ve Versailles. „Ovšem Herculův sál je mramorový. A Questenberk neměl žádný lom na mramor, měl jenom hluboké lesy, a tak mramor nahradil dřevem,“ říká kastelán.
Dřevo je navíc mnohem přívětivější k provozování hudby. A ta zní zámkem dodnes. Každý rok v srpnu se v Jaroměřicích nad Rokytnou koná Hudební festival Petera Dvorského. Zámek si také zahrál v mnoha filmech. Z těch z poslední doby můžeme jmenovat například snímek Il Boemo s Vojtěchem Dykem v hlavní roli. Scéna v nevěstinci se natáčela ve zdejším orientálním salonku.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.