Ceny zemědělské půdy stoupají. S prodejem se vyplatí počkat

Cena zemědělské půdy pomalu ale jistě roste nahoru. Hektar se dříve prodával za 50 tisíc, dnes stojí i 200. A půjde ještě nahoru, přemýšlel v odpolední poradně Josef Smolík, realitní makléř
Seznámit posluchače Regionu s vývojem cen na trhu s pozemky a také poradit při jejich prodeji nebo nákupu přišel do Dobrého odpoledne spolumajitel realitní kanceláře Jitres Josef Smolík. „Největší zájem je o pozemky, na kterých se dá stavět. V Jihlavě je aktuálně jediná lokalita, kde developer zasíťoval pozemky a je tam možné stavět, a to je lokalita Horní Kosov. Ceny těchto pozemků se pohybují mírně pod dvěma tisíci korun na metr čtvereční,“ řekl makléř.
Jihlavští zastupitelé rozhodli o uvolnění pozemků k výstavbě také na jižním okraji města. Výstavba tam ale narazila na zatím neschválený územní plán. „ Ani po jeho schválení ale nezačnou v lokalitě Na Skalce a v blízkosti ulice Telečská hned růst rodinné domy. Nejprve je potřeba vypracovat územní studii a v ní vyřešit rozdělení pozemků na menší parcely, vedení sítí, příjezdové cesty a podobně,“ vysvětlil Smolík. „Za rok, dva nebo tři se může začít stavět. A zaplnit celé území bude trvat i desítky let,“ odhadoval realitní makléř.
Dál od krajského města jsou ceny desetkrát nižší
Kromě samotného města je možné pořídit parcelu i v okolí. „Mimo Jihlavu v dostupnosti MHD se aktuálně nabízejí pozemky v Popicích, kde je cena v průměru kolem devíti set za metr čtvereční. A dál od Jihlavy cena ještě víc klesá. Jsou obce, kde je možné koupit parcelu v ceně dvě stě korun za metr čtvereční, tedy desetkrát levněji než v Jihlavě,“ vyčíslil Smolík.
Stavět se dá i na orné půdě. Rozhodující je územní plán
Dnes je možné přes internet nahlédnout do katastru nemovitostí. A tady může dojít k mýlce. „Pokud územní plán obce označí nějakou lokalitu jako určenou k výstavbě, její status v katastru nemovitostí se nezmění hned. Dál může být vedena třeba jako orná půda. Zásadní je ale územní plán obce. Proto se někdy pozemky vedené jako zemědělská půda prodávají k výstavbě. Ujistit se o účelu pozemku tedy zájemce musí ne na katastru, ale spíš na radnici nebo na příslušném stavebním úřadě,“ poradil Josef Smolík.
Přivést na pozemek sítě už není nutností
V dnešní době sice stále zůstává běžné, že rodinné domy využívají veřejné sítě. Už to ale není nutností. „Existuje takzvaný soběstačný dům, který už nemusí být napojený na veřejné sítě. Má třeba vlastní fotovoltaické panely a čističku a sítě nepotřebuje,“ řekl Smolík. Přivedení elektřiny nebo plynu z veřejné sítě tak zůstává na svobodném rozhodnutí majitele pozemku.
Důležité informace o parcele poskytne katastr
„Při koupi je vhodné navštívit katastrální úřad. Tam třeba zjistíme, jaký je skutečně majitel pozemku. V části CLV také najdeme, jestli jsou nějaká omezení vlastnických práv. Ať už vedení inženýrských sítí přes pozemek nebo užívání majetku nebo i exekuce,“ radil Josef Smolík. Majitel není potřeba při jednáních, ale k podpisu smlouvy je nutný. „Domlouvat podmínky můžete i se členy rodiny majitele nebo třeba s jeho známým, ale v konečné fázi je potřeba podpis skutečného majitele nebo osoby, která má správně napsanou plnou moc s ověřeným podpisem,“ upozornil spolumajitel realitní kanceláře.
S prodejem zemědělské půdy ještě počkejte. Ceny rostou
Co se týká cen zemědělské půdy, tak ty v posledním období stoupají. „Před pěti lety byla cena tři až pět korun za metr čtvereční, dnes metr stojí patnáct až dvacet korun. A ceny ještě půjdou nahoru,“ zhodnotil Josef Smolík. A připojil radu pro majitele zemědělské půdy. „Pokud tedy někdo nepotřebuje peníze hned, vyplatí se mu počkat. Cena jeho majetku ještě stoupne,“ poradil Smolík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.