Bobrovi se právem přezdívá „inženýr krajiny“
Do pondělního Tandemu zavítal havlíčkobrodský zoolog Václav Hlaváč a vyprávěl o bobrovi evropském.
Chráněnému zvířeti, které jsme už několikrát za jeho existenci téměř vyhubili, se u nás na Vysočině docela daří. Hodně se o bobrovi mluví v souvislosti se silnicemi u Měřína, kde tihle obří hlodavci zvedli hladinu vody až téměř ke krajnici.
Kdysi se bobři lovili ve velkém, pro maso, které bylo podobně jako rybí bráno jako postní, pro kůži, která je velmi kvalitní, a pro speciální výměšky, které se používaly k výrobě parfémů.
Dnes se na bobra nesmí sáhnout, je chráněný, a protože nemá přirozeného predátora, šelmy se z volné přírody už vytratily, žije se mu tady celkem dobře. Umí pracovat velmi rychle a jeho hráze jsou důmyslnými stavbami, které by mu leckterý inženýr mohl závidět. A vidět bobra na vlastní oči, to je umění. Je totiž velmi plachý a žije téměř výhradně v noci.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
