Artur Kubica: Zloději a sdělovací prostředky

Pokaždé, když chystám zprávu nebo pořad, kde se mluví o nějakých současných zlodějských praktikách, tak si říkám, jestli dělám dobře, že na to upozorňuji, třeba v pořadu S dechovkou na zločince. Ono se totiž říká, že když zloděj neví, jak to dělá jeho konkurence, tak ho nové finty obvykle nenapadnou.

Například nedávno jsem objevil vtip, kdy se ředitel provozovny ptá své sekretářky: „Aničko dala jste do novin, že hledáme nočního hlídače?" A ta sekretářka povídá: „Samozřejmě pane řediteli, vyšlo to minulý pátek ve všech novinách." A ten ředitel se ptá: „ Aničko a jaká byla odezva?" A ta sekretářka smutně povídá: „Odezva byla rychlá, v sobotu nám někdo vykradl prodejnu a v neděli sklad zboží."

Tady z té příhody je jasné, že každá zmínka o zločinu ve sdělovacím prostředku, tedy v mém případě v rádiu, může vyvolat reakci zloděje, který to poslouchá, a on si řekne: „Ejhle, takhle bych to taky mohl dělat a budu úspěšný.“

Minulý týden mi jeden náš posluchač telefonoval příběh, kdy v domě, kde bydlí jeho babička, bylo na nástěnce napsáno, že odpoledne budou po domě chodit elektrikáři a kontrolovat elektroměry. Jenže toho si všimli nějací podvodníci a už brzy ráno klepali na dveře stařičkého správce, že jsou od elektráren. Ten správce jim uvěřil a ti dva podvodníci pak po domě chodili i s tím správcem, ptali se, kde bydlí jiní staří lidé a ten správce jim to usnadnil tak, že s nimi na ty dveře klepal, to aby se ty babičky nebály, že za dveřmi je někdo cizí.

A tak falešní elektrikáři obcházeli po domě a dostali se k jedné babičce, zkontrolovali elektroměr a hned, že by potřebovali rozměnit dvoutisícikorunovou bankovku, tak ta babička byla hodná a hned jim to rozměnila. A tak ti podvodníci zjistili, kde má peníze a hned ji také okradli. Pak odešli.

Nedávno jsem potkal souseda a ten povídal, že když popisuji veřejně nějaký zločin, tak tím dávám návod jiným zlodějům. Třeba tím, že se kradou branky od zahrad a dvorků. Tak, branka je ze železa, lehce se vysadí z pantů a šup s ní na vozík. „Dobrý nápad", řekne si zloděj. Jenže když já nezveřejním, co se krade a jak, tak si na to nedají pozor ani ti, kterým je co ukrást. A to je na tom podstatné.

Posláním novináře je informovat o nešvarech a pomáhat chránit ty, kteří jsou poctiví. A právě tito lidé mají právo vědět, co se kde nekalého dělá, a hlavně, jak se to dělá. A pěkný den bez lumpů a darebáků vám přeje Artur Kubica.