Artur Kubica: Léčivé metody

Před několika dny jsem se zase po čase vypravil na takovou obvyklou kontrolu u doktora. Mám sympatickou doktorku a ta má veselou sestřičku a všechny nás dohromady spojuje, že si rádi popovídáme.

A tak jsem čekal v čekárně, až na mě přijde řada. Chvilku jsem tam byl sám, pak přišla paní, potom přišel mladý kluk, mohl mít osmnáct let a hned se ptal: „Kdo je poslední?" Ukázalo se , že ta paní, co přišla před ním, je hodně aktivní, protože se přiznala a neodpustila si jedovatou poznámku, že už sedí v té čekárně pět minut a nic se zatím neděje.

A když to tomu mladíkovi dopověděla, tak se z ordinace, přes ty zavřené dveře, začalo ozývat vyprávění nějaké středoškolské učitelky, kterou tam ta doktorka měla. A ta paní vyprávěla, že maturanti jsou dnes takříkajíc tupí, že jich v každé třídě jejich školy propadá minimálně šest, a přesto mají tihle budoucí propadlíci už nyní podané přihlášky na vysoké školy. Paní z praxe hodnotila své zážitky se školáky, což mne velmi zaujalo, dozvěděl jsem se totiž spoustu novinek.

V čekárně mezitím houstla atmosféra. Korunu tomu dal ten osmnáctiletý klučina. Po dalších pěti minutách to totiž už nevydržel, zaklepal na dveře ordinace a povídá: „Tak bude se tu ordinovat nebo kecat?" Paní, co v ordinaci vyprávěla své zážitky, se rychle vytratila. Doktorka se naštvala, sestřička měla pokažený den. Vstoupil jsem do ordinace s pocitem, že si dnes nemohu s doktorkou a sestřičkou popovídat, protože v čekárně je válečný stav.

A v té souvislosti jsem si vzpomněl na jeden pravdivý, ale smutný vtip. To povídá pán v hospodě ostatním kamarádům: „Kluci, představte si, včera u nás celý dne nešla elektřina. A tak jsem seděl s manželkou v obýváku u svíčky a představte si kluci, jenom jsme si tak povídali a já zjistil, že je to docela fajn ženská."

Plyne z toho poučení, že i pacienti jsou lidé a potřebují si někdy s někým popovídat. Navíc se říká, že mít někoho, kdo vás poslouchá, je léčivé. Člověk se zbaví starostí a nemusí do sebe cpát uklidňující léky. A pěkný den mezi lidmi, kteří jsou k ostatním alespoň trochu tolerantní, přeje Artur Kubica.