Alena Zárybnická: Koupu se jen v sebeobraně

V létě jsi cestovala s obytným vozem v Alpách. Dej nám takový manuál, jak se to dělá. Myslím, že zálusk na to má hodně z nás.

„Je to nádherný způsob cestování, z mého úhlu pohledu už jenom proto, že si trasu můžete na poslední chvíli vybrat podle počasí tak, abyste nemokli a aby vám bylo dobře i venku, což je první bonus. A druhý obrovský bonus pro každého, kdo má napevno naplánovaný diář, ví třeba i na rok dopředu co bude dělat a takhle má naplánovaný čas i pro následující den, a najednou přijde doba, kdy můžete ten časosled zahodit a tam, kde je vám dobře, budete zůstávat tak dlouho, jak budete chtít. A to je pro mě největší odpočinek, že najednou nastává okamžik, kdy si můžu rozmýšlet na poslední chvíli co chci, kdy můžu zahodit hodinky a kdy mě zajímá jen konečný čas příjezdu a okamžik, kdy budu vracet to obytné auto.“

Loni po prázdninách jsme spolu mluvili o knize Alpami na kole, kterou jsi napsala. Teď mám před sebou knížku Alpami na kole 2. Připomeňme tu jedničku, kudy putovala?

„Jsou to klasické túry, které můžete absolvovat na kole v Alpách, některé velmi jednoduché, aby nalákaly na tenhle úžasný způsob cestování. Společným jmenovatelem minulé knihy bylo to, že jsme přespávali v penzionech, v soukromí, v hotelech, zkrátka jsme cestovali s touhle podporou. Kdežto druhý díl, který máš před sebou, to jsou cesty, které jsme realizovali v uplynulých patnácti letech obytným autem. To je to nejpodstatnější.“

V každé kapitole je kromě receptu na nějakou místní specialitu i meteorologické okénko a na jedné z italských tras je nadpis Palmy i ledovce. To mě na téhle oblasti fascinuje, že přejedeš hodinku a jsi z ledovce u palem.

„Jižní Tyrolsko je tímhle významné. Vždycky se zarazím, když se o něm mluví jako o Itálii. Samozřejmě, je to součást Itálie, ale je to naše historická minulost. Tahle část země by byla i naší součástí, kdyby existovalo Rakousko – Uhersko. Doporučuju tohle místo navštívit, protože si můžete sáhnout na to, co jsou drsné Alpy i to, co může být skoro přímořská pohoda.“

Já jsem tam byl v termálních lázních a určitě to doporučuji. Umíš se ty naložit v Alpách do termálních pramenů?

„Když to ostatní členové skupiny vyžadují, tak samozřejmě to ráda připravím a zorganizuju. Sama se koupu jen v sebeobraně, a když už, tak v alpských jezerech, protože je mi ta chladnější voda zkrátka příjemnější. My doma u nás za domem máme Bílé Labe, které občas při nějaké cyklistické vyjížďce využiju k následnému ochlazení, tak mě zkrátka překvapí, že bych vstupovala do teplé vody, mám radši vodu studenou.“

Další vydání Záletů budou už ve tvojí režii. Pojďme se ale ještě ohlédnout za hosty v minulé sezóně. Hodně lidí poslouchalo rozhovor s Danielou Drtinovou, Janou Peroutkovou, s tvými kolegyněmi ze zpravodajství. Ale já si vzpomínám na jednoho muže, jehož jméno se hodí říct, protože startují Případy 1. oddělení a to je Josef Mareš.

„To je neuvěřitelné, protože všichni ví, že Josef Mareš rozhovory nedává, že se vyhýbá mediální publicitě a zůstává v ústraní a nám se díky šťastné náhodě a mému spolužákovi z Matfyzu Michalu Dusíkovi podařilo domluvit termín a mohla jsem s ním mluvit. Nesmírně silné setkání a výrazná osobnost. Musím říct, že to je jeden z rozhovorů, který si budu připomínat navždycky. Jeho pohled, noblesa a to, jakým způsobem si jako bývalý vyšetřovatel naučil skládat jednotlivé body dohromady, tak to pro mě byl silný zážitek.“