Zlínská hvězdárna ze srdce zrozená skrývá velkou kuriozitu
Najdete ji v Lesní čtvrti, hned na dohled hustého lesa, jehož svah z jedné strany stíní světlo Zlína, ale z druhé nabízí krásný výhled na jižní, východní a severní obzor. Stojí zde již řadu desetiletí a po celou dobu – což si zaslouží mimořádný obdiv – se ji z celého srdce, bez nároku na honorář, věnují místní hvězdáři.
Za Hvězdárnu Zlín nemůžeme děkovat všudypřítomnému Baťovi, který položil základy prosperity tohoto města, ale nadšeným amatérům. Ti v roce 1953 v tehdejším Gottwaldově – nejdříve ze dřeva bývalé vrátnice z hulínské fabriky – postavili malou, ale milou hvězdárnu s odsuvnou střechou, ke které byl později přistavěn přednáškový sál. Do vínku hned od počátku dostala dva dalekohledy: refraktorem 130/1950, jehož objektiv ručně vybrousil Vilém Gajdušek, a reflektor newton 270/2150. Oba jsou v provozu dodnes.
Instituce „živená“ z nadšení místních hvězdářů v klidu prosperovala, aby ji počátkem roku 2000, v souvislosti s přestavbou přilehlého gymnázia, hrozila fatální dekonstrukce. S pomocí města se ale podařilo jen o 150 metrů dál, na vyšším místě s lepším rozhledem, v letech 2001-2003 postavit třípatrovou budovu, která nejen nabídla více příležitostí pro nejrůznější aktivity, ale také příjemnější rozhled do okolí. Za dobré viditelnosti odtud uvidíte třeba Hostýnské vrchy nebo rozhlednu Vartovna u Sirákova.
O hvězdárnu se dodnes stará otevřené sdružení místních usedlíků – Zlínská astronomická společnost. Chybí jakýkoli profesionální astronom nebo placený správce. Všichni členové, bez nároku na finanční odměnu nejen vymýšlejí program, připravují prohlídky denní i noční oblohy, ale také opravují zdejší astronomické aparáty nebo vytírají pošlapanou podlahu.
I tak ale hvězdárna nabízí všechno, co by měla. Můžete sem přijít nejen na pozorování hvězdné oblohy – patrná je tu zcela běžně Mléčná dráha, ale také na odborné přednášky, třeba o historii souhvězdí nebo o stavění slunečních hodin, stejně jako do astronomických kroužků. Vítány jsou i školní výpravy.
VÍTE, ŽE...
- V podvečer 28. června 1934 byl několika svědky pozorován dopad malého kamenného meteoritu do řepného pole na okraji Sazovic, severozápadně od Zlína. Tři pozorovatelé byli od místa vzdáleni jen několik desítek metrů. V místě dopadu byla objevena malá jamka a v hloubce půl metru kámen o rozměru 9x7x5 cm s hmotností 412 gramů. Meteorit byl předán do sbírek Moravského zemského muzea v Brně, kde je dosud.
- Tomáš Baťa prý řekl: „Až obujeme svět, vyletíme raketou do vesmíru obouvat mimozemšťany. A nejlepší by bylo, kdyby měli čtyři nohy.“ Je-li citát pravdivý, není známo. Každopádně je po něm pojmenována planetka 4318 Bata, která má průměr zhruba třicet kilometrů a pohybuje mezi Marsem a Jupiterem. Objevena byla v roce 1980 na kleťské observatoři Zdeňkou Vávrovou a pokřtěna o deset let později se souhlasem Mezinárodní astronomické unie.
Velkou kuriozitou je Foucaultovo kyvadlo visící přes tři patra centrálního schodiště. Jméno dostalo po Léonu Foucaultovi, který s jeho pomocí v roce 1851 potvrdil fakt, že se planeta Země otáčí kolem své osy.
Dnes je to zřejmé každému školákovi, ale jasně viditelný důkaz vám předvede až pohyb třicetikilového závaží na osm metrů dlouhém lanku. Když je lehce rozhoupete, s odkazem na první Newtonův pohybový zákon, zachovává vzhledem ke vzdáleným hvězdám rovinu kyvu. Planeta se pod ním ale otáčí, takže stačí počkat pár desítek minut, abyste si všimli, že se směr jeho kývání změnil.
To ale není všechno. Na střeše, téměř mimo dohled běžných smrtelníků, jsou kamery číhající na přelety velmi jasných meteorů, tzv. bolidů, a také anténa, s jejíž pomocí lze detekovat rádiový šum vytvářený magnetickým polem planety Jupiter.
Jakkoli hvězdárna ve Zlíně neměla v minulosti na růžích ustláno, díky přičinění místních nadšenců, kteří do jejího provozu vložili nejen srdce, ale také spoustu vlastní energie, dodnes prosperuje. Duch místa, genius loci, zpodobněný pojízdnou sedlovou střechou – stejně jako v roce 1953 – je toho důkazem. Přijďte se o tom přesvědčit na vlastní oči. A pokud můžete, přijďte i mezi místní hvězdáře a pomozte jim tento svatostánek nejkrásnější vědy udržovat v provozu.
KAM NA VÝLET
Zámek v Kroměříži
Do roku 1950 letní rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů a také sídlo správy arcidiecéze zdobí tzv. Květná zahrada, kde se nachází Rotunda. Uvnitř visí na 25 metrů dlouhé struně třicet kilogramů těžké Foucaultovo kyvadlo. Přilehlou, asi 244 metrů dlouhou kolonádu, navíc zdobí 44 soch antických postav, které daly jména nejrůznějším tělesům Sluneční soustavy (Merkur, Venuše, Ceres, Juno atd.). V Kroměříži na bývalé piaristické koleji také najdete malované barokní sluneční hodiny, které ukazují délku dne a čas východu Slunce. Vytvořeny byly v roce 1718 a obsahují latinský nápis „Z Marie se rodí tento řád“.
Hvězdárna Kroměříž
První hvězdárna byla v Kroměříži postavena již v roce 1947 (soukromá pozorovatelna Čeňka Šilera). Její některé části (kopule a dalekohled) se staly základem pro městkou hvězdárnu v tzv. Dolních zahradách, která byla místními nadšenci vytvořena v průběhu sedmdesátých let 20. století. V roce 1997 však budovu i část zařízení zdevastovala rozsáhlá povodeň. V současnosti hvězdárna patří pod Dům kultury a bývá příležitostně otevřena veřejnosti.
Holešov
V zámecké zahradě se v bývalém altánku v tzv. Růžové zahradě, původně „čínském pavilonu“, nachází malá hvězdárna. Otevřena byla již roku 1959, po odchodu posledních nadšenců v roce 1987 chátrala až téměř zanikla. Znovu začala být obnovována v roce 2006, otevřena je však zcela výjimečně.
Přerov
O stavbu hvězdárny se v Přerově nejrůznější nadšenci pokoušeli již od 30. let 20. století, jednoduchá pozorovatelna z dvojice montovaných domků byla nakonec otevřena až v květnu 1970. Hvězdárna se nachází na východním okraji Přerova, směrem na obec Želátovice, na kopci „U hrušky“. Pod odsuvnou střechou je instalována celá řada dalekohledů, disponuje také přednáškovým sálem a malou knihovnou.
Buchlovice
Na jedné ze zdí zámku v Buchlovicích se nachází svislé sluneční hodiny s letopočtem 1546. Řadí se tak mezi nejstarší na našem území. Zámek v Buchlovicích vznikl na přelomu 17. a 18. století ve stylu římské vily na stupňovitých terasách. Patří k němu výjimečná zahrada a park, které představují jedny z našich nejvýznamnějších památek tzv. historické zeleně.
Související
-
Kosmická hlídka na jihočeské Kleti
Observatoř kousek od vrcholu hory Kleť u Českého Krumlova jsou součástí obrany Země. Astronomové zde zpřesňují dráhy těles, které se mohly srazit s naší planetou.
-
Ze dna ostravské šachty až na okraj viditelného vesmíru
Ostrava je ideální na pokus, o kterém přemýšlel už řecký filozof a přírodověděc Aristoteles. Lze ze dna studně, komínu nebo těžební jámy pozorovat hvězdy na denní obloze?
-
Kravíhorský stroj na zázraky. Kosmické modely se těší velkému zájmu
Výstavy obřích nafukovacích kosmických modelů vzbuzují obrovský zájem. Měsíc, Mars, Země nebo Slunce. Na Kraví hoře kouzlí vskutku magickou atmosféru. A to je jen začátek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
