Životy Paula Polanskyho a Markuse Papeho spojilo společné téma. Tábor v Letech u Písku

8. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Replika původní ubikace vězňů cikánského tábora v Letech u Písku

Letos v březnu zemřel americký spisovatel a aktivista za lidská práva Paul Polansky, který objevil na začátku 90.let minulého století dokumenty, které se týkaly činnosti koncentračního tábora v Letech u Písku.

Čtěte také

Tábor v Letech u Písku byl zřízen z iniciativy českých protektorátních úřadů v roce 1940 pro osoby sociálně nepřizpůsobivé. Postupně se však stal sběrným táborem pro Romy, kteří zde byli internováni a fyzicky likvidováni.

S Polanskym spolupracoval německý novinář Markus Pape, který se o Letech u Písku dozvěděl z tisku.

„Na začátku roku 1995 jsem náhodou v České týdeníku četl, že se v Letech má odhalit pomník. Údajně se v místech měl nacházet tábor, ve kterém zemřelo hodně lidí. Následně jsem jel s jedním fotografem na pietní akt a opprvé jsem tam potkal Paula Polanskyho a Luboše Zubáka. Tehdy jsme se ještě neseznámili. To přišlo až v době, kdy v ČR bylo hodně rasových útoků na Romy. To jsme se opět setkali v Rokycanech na demonstraci proti rasismu. Tam jsem Polanskymu nabídl spolupráci.”

Díky spolupráci s Paulem Polanskym se ve státních archivech podařilo objevit jméno důstojníka generálního štábu Jiřího Letova:

Čtěte také

„Ten měl od roku 1942 na starost hospodářskou správu protektorátních táborů. Zjistil jsem, že měl velký vliv na dění v táboře. Když zjistil, co se v něm děje, tedy že tam dochází k zabíjení nevinných a že s tím má něco společného velitel tábora, tak se snažil a dokázal ho nakonec vyměnit. Táborový režim se pak diametrálně změnil. Nařídil, aby v táboře mohl léčit židovský lékař Michael Bohn. Díky Letovovy se zachránila spousta lidí. Bohužel se mu nepodařilo zabránit tomu, aby většina internovaných nebyla odvlečena do Osvětimi, kde zahynuli.”

Do rukou Markuse Papeho se dostal soudní spis zmiňovaného prvního velitele letského tábora Josefa Janovského:

„Chtěl jsem zjistit nadstavbu dění v táboře, tj. Jak fungovala protektorátní správa a do jaké míry byl tábor řízen z Prahy. Ukázalo se, že tam hlavní slovo měla kriminální policie a že tam dojížděli příslušníci České kriminální ústředny. Ti na pokyn nacistů organizovali deportace jak do letského tábora, tak z Letů do Osvětimi.”

Sólo Jiřího Letova

Vy jste na toto téma vydal několik knih. Jaká byla ta poslední?

„Vyšla v roce 2019 a jmenuje se Sólo Jiřího Letova. Jde o životopis českého důstojníka generálního štábu, který vznikl na základě jeho deníku a archivních dokumentů.”

Během zkoumání dokumentů Markus Pape zjistil, že první velitel letského tábora Josef Janovský byl soudně stíhán:

„Po válce byl nějakou dobu uvězněn ve vyšetřovací vazbě a obžalován ze závažných zločinů. Nakonec byl zproštěn viny. Deník Jiřího Letova poskytuje náhled do hlubin celého dění protektorátní správy a vysvětluje, proč většina Romů o tomto táboře po válce nic neslyšela.”

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?