Židovská komunita v Lotyšsku: historie, tragédie, obnova

16. květen 2006

Ve vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze je do konce června možné navštívit výstavu Židovská komunita v Lotyšsku, která je doplněna dětskými malbami a kresbami tamějších synagog.

O historii židovské obce v Lotyšsku také vyšla velmi zajímavá kniha s názvem "Lotyšsko. Synagogy a rabíni. 1918-1940", obsahující unikátní sbírku fotografií 210 lotyšských synagog, ze kterých po válce zůstalo pouze 17 budov. Kromě toho kniha seznamuje čtenáře s hlavními představiteli lotyšské obce - s rabíny, kantory a rituálními řezníky.

Na pohnuté dějiny lotyšských Židů v minulém století a na jejich současný život jsme se zeptali Rity Bogdanové z lotyšského Státního historického archivu, která je spoluautorkou knihy "Lotyšsko. Synagogy a rabíni. 1918-1940".

Rita Bogdanová

Kolik žilo v Lotyšsku Židů před 2. světovou válkou a jaké byly jejich osudy za války?

"Před 2. světovou válkou žilo v Lotyšsku okolo 90 000 Židů. Za války se přibližně 20 tisícům podařilo evakuovat, kolem 70 000 Židů zahynulo v ghettech a v koncentračních táborech. Po válce jich zůstalo naživu okolo tisícovky."

Kolik synagog se zachovalo do dnešní doby?

"V tuto chvíli je v Rize jedna fungující synagoga, která byla po válce obnovena. V Daugavpilsu úplně nedávno obnovili synagogu Kadiše a také byla obnovena synagoga v Rezekne. V těchto městech existují židovské obce. Jsou ještě města v Lotyšsku, kde jsou synagogy, ale nejsou tam židovské obce. Část z těchto synagog byla také obnovena, v některých jsou různá kulturní zařízení. Například v synagoze v Kuldogu bylo po mnoho let kino. Teď, díky pomoci Židů ze zahraničí, se ji chystají zrestaurovat a udělat tam židovské muzeum."

Synagoga v Daugavpilsu

Díky čemu se zachovala synagoga v Rize?

Kniha "Lotyšsko. Synagogy a rabíni. 1918 - 1940"

"Jediná funkční synagoga v Rize se zachovala jen díky tomu, že stojí ve starém městě, kde jsou hodně úzké ulice. Kdyby se ji fašisté pokusili spálit, s velkou pravděpodobností by to poničilo i hodně okolních domů. Kromě toho velmi blízko od synagogy stojí evangelický kostel a fakticky kazatel tohoto kostela synagogu zachránil, protože Němcům vysvětlil, že pokud synagogu zapálí, shoří také kostel a blízké domy. Naštěstí ho Němci poslechli a synagogy se nedotkli."

V jedné synagoze v Rize proběhl za války velký masakr. Můžete o tom říct nějaké podrobnosti?

"Největší a nejkrásnější synagoga v Rize byla Velká chorální synagoga. Tam 4. července 1941 Němci vehnali zhruba 400 Židů a za živa je tam upálili. Po válce byly ruiny synagogy odvezeny a na jejím místě byl vybudován památník, k němuž každý rok 4. července přicházejí lidé, aby uctili památku všech obětí holocaustu."

Jak vypadá dnes život židovských obcí a kolik obcí celkem v Lotyšsku je?

"Rižská obec má 9-10 tisíc členů, v Rize je také židovské muzeum, kde je stálá expozice o životě Židů. Je tam hodně fotografií, není tam sice tolik věcí svědčících o životě Židů, ale je tam hodně dokumentů, knih a plakátů. Existují dvě židovské školy - jedna chasidská, druhá prostě židovská, je tam také mateřská škola. Židovská obec v Lotyšsku je dostatečně aktivní, v současné době se zabývá tím, že zřizuje pamětní desky na všech místech Lotyšska, kde zahynuli Židé. Vydáváme knihy o historii Židů a úplně nedávno vyšla kniha o lotyšských židovských hřbitovech."

Kniha "Lotyšsko. Synagogy a rabíni. 1918 - 1940"

O historii lotyšských Židů také už dříve psal jeden rabín. Kdo to byl?

"Rabín Levi Ovčinský napsal v roce 1928 knihu Dějiny Židů Lotyšska, ve které vykládá historii všech židovských obcí v Lotyšsku od jejich zrození do roku 1920. Vypráví o všech rabínech, kteří tam sloužili od začátku až do 20. let. Tato kniha byla nejprve vydána v jazyce ivrit, potom v jidiš a teď jsme ji přeložili do ruštiny a doufáme, že v brzké době ji budeme moci vydat. Díky svému obsahu by tato kniha mohla být první částí naší publikace, protože zachycuje dobu od zrození židovských obcí v Lotyšsku až do 20. let, tedy do doby první Lotyšské republiky, a v naší knize začínáme v době ustanovení nezávislosti Lotyšska."

Kniha "Lotyšsko. Synagogy a rabíni. 1918-1940" je ve čtyřech jazycích: v angličtině, ruštině, hebrejštině a lotyštině. Vydala ji Židovská obec Šamir v Rize.

Výstavu Židovská komunita v Lotyšsku je možné navštívit na adrese:
Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze
Maiselova 15
110 00 Praha 1
3. patro

Spustit audio