Žena z Třebíče drží už devátý den hladovku kvůli žalobě na Václava Klause

Sama Jiřina Sýkorová se přitom vyloženě za obdivovatelku Václava Klause nepovažuje.

„No já se zase neurvu, že bych někoho extra moc obdivovala, ale prostě pana Václava Klause si vážím. Uznávám ho jako osobnost, jako prezidenta, že se bránil Evropské unii. Jako politika, že si vždycky stál za vším. Vždycky stál nohama na zemi, nenechal se urvat nějakou vizí,“ vysvětluje.

Jiřina Sýkorová je částečná invalidní důchodkyně. Nemá televizi a má fobii z lidí. Prakticky nevychází z domu. Jediný její kontakt s vnějším světem je přes malý netbook. Teď však čelí velkému tlaku především ze strany médií.

O své zdraví se nebojí

„Víte, to, že se tady dveře netrhnou, to je pro mě horší než ta hladovka. Protože já jsem celkem samotář, a to, co teď podstupuji, je téměř větší oběť než to, že nejím. Nemám invalidní důchod ze zdravotního stavu, ale právě proto, že mám sociální fobii, že nejsem schopná třeba sama vyjít z domu nebo tak,“ říká.

Bývalá soukromá podnikatelka odmítá připustit, že by žaloba na stále ještě úřadující hlavu státu byla opodstatněná. Obhajuje i kontroverzní prezidentskou amnestii:

„Samozřejmě amnestie se udílí plošně, takže není možné tam nějak rozdělit, aby to na jednoho platilo a na jednoho ne. Takže samozřejmě že se s tím svezli i ti, kteří by měli sedět. A byla bych ráda, kdyby seděli. Ale myslím si, že to prostě nešlo udělat jinak,“ tvrdí.

Žena je odhodlaná držet hladovku tak dlouho, jak bude třeba. Svoji fyzickou kondici udržuje na rotopedu. Teď ale přemýšlí, že cvičení omezí, aby více šetřila energii. O svůj zdravotní stav se neobává.

„Mám přítelkyni, zdravotní sestru, a jsem domluvená s dětmi, že zajdu po neděli ke svému obvodnímu doktorovi. Ony tady na víkend budou, takže v pondělí tam se mnou zajdou,“ uzavírá Jiřina Sýkorová.