Zemědělci Vysočiny už někde začali dělit velká pole. Kvůli erozi

Eroze půdy ma kukuřičném poli u Dačic. Zemědělcům za ně hrozí pokuty

Na Vysočině už zemědělci začali při podzimním výsevu snižovat rozlohu polí osetých jednou plodinou nejvýše na 30 hektarů v oblastech ohrožených erozí půdy.

Podle pravidel, která připravuje ministerstvo zemědělství, by stejné omezení ploch s monokulturami mělo platit plošně od roku 2021. Podle zjištění agentury ČTK se s tím zemědělci na Vysočině vyrovnají, někteří z nich ale míní, že to bude znamenat o něco vyšší náklady, více cest nebo budování dalších vjezdů do polí. 

Pás široký 22 metrů

Podle zářijové zprávy ministerstva budou muset zemědělci lány s jednou plodinou rozdělovat pásem širokým alespoň 22 metrů, na němž poroste tráva nebo pícniny, anebo na pozemku střídat několik plodin, každou na ploše menší 30 hektarů. „Pokud zemědělci přestanou pěstovat monokultury na rozsáhlých, ničím nepřerušovaných polích, zlepšíme i schopnost krajiny zadržovat vodu,“ uvedl ve zprávě ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Od příštího roku už opatření platí na polích ohrožených erozí. Pokud ho zemědělci nedodrží, stát jim zkrátí dotace.

Vysočina

V debatách vedených v okresech Vysočiny se zatím velké stížnosti proti chystanému opatření neozývají, řekl předseda krajské agrární komory Josef Blažek. VOD Jetřichovec, kde je Blažek předsedou představenstva, hospodaří na 2000 hektarech půdy na Pelhřimovsku.

„Máme jen asi čtyři pole, která mají víc než 30 hektarů, takže nás to nijak nepostihne,“ uvedl.

Třebíčsko

Na Třebíčsku, kde jsou v kraji největší lány, budou muset zemědělci kvůli omezování monokultur někde dělat další vjezdy na pole. Podle ankety se tam povinnost snížit rozlohu monokultur na 30 hektarů dotkne velkých podniků, ale i některých farmářů, například v rovinách kolem Moravských Budějovic.

Pelhřimovsko

Senagro Senožaty na Pelhřimovsku si už muselo rozlohu polí s jednou plodinou na místech ohrožených erozí pohlídat při výsevech ozimů. „Já osobně tohle nepovažuji za úplně největší komplikaci, ve většině případů máme pole menší,“ řekl předseda představenstva Jiří Nevosád.

Větší zátěž pro hospodaření podniku podle něj představují nařízení spojená s ochranou vodárenské nádrže Švihov.

Farmář Jiří Marek, který spravuje 300 hektarů půdy ve zvlněném terénu na pomezí okresů Třebíč a Znojmo, míní, že pestřejší skladba plodin je pro přírodu a živočichy v ní lepší. Na obdělávání menších polí je ale potřeba víc lidí i techniky. Zná to ze své zkušenosti, jeho největší pole má 16 hektarů.

Dotace

Velikost polí by podle Marka šlo regulovat dotacemi, čím menší pole, tím víc peněz. „Můj názor je ten, že kdo bude mít pole přes 30 hektarů, by na tu plochu neměl brát dotace,“ řekl.

Rozčlenit velké pozemky jen plodinami podle farmáře nestačí, měly by vznikat i dělicí pásy třeba s křovinami. Stát by podle něj například mohl u těchto pásů upustit od výběru daně z nemovitostí, aby měli vlastníci k takovým opatřením motivaci.