Zemědělci mají opět nejvíc přesčasů, někteří přesto nedají na práci dopustit

Zemědělci v Česku mají opět nejvíc přesčasů. Podle statistik odpracují téměř 11 hodin měsíčně navíc, zatímco republikový průměr je necelé čtyři hodiny. Ve skutečnosti ale hodin bude ještě více, farmy to jen nemohou přiznat. "Jistě to tak je," uznal prezident Agrární komory Jan Veleba. Průměrný plat farmářů je přitom ve třetí čtvrtině žebříčku. Lidé tak odcházejí, dalším přibývá práce a následně chtějí odejít také.
Víc práce a stále méně lidí mají i v podniku v Radešínské Svratce. Regionu to potvrdil vedoucí zemědělské výroby Roman Šustáček. "V roce 1991 jsme měli 1800 hektarů a 350 zaměstnanců. Teď máme 2600 hektarů a 75 lidí," konstatoval s tím, že částečně jde o přirozený úbytek, někteří lidé odešli za lepším, ale muselo se taky propouštět. "Museli jsme zaměstnance přinutit, aby jeli nadoraz, což se samozřejmě projevuje na jejich únavě," přiznal.

Zemědělství teď drží nad vodou hlavně ti, kteří nemají možnost lepšího zaměstnání, nebo lidé, pro které jde o srdcovou záležitost. Patří mezi ně i dojička Pavla, která v podniku v Radešínské Svratce pracuje už přes 20 let. "Kam bych šla? Mně se to líbí. Kdyby mě to nebavilo, tak tady nejsem," řekla. Ani traktorista Jindřich nemluví jinak. "Když mě to baví, tak do dělám. Až mě to přestane bavit, tak to přestanu dělat," konstatoval. Dvojice zaměstnanců už patří téměř k posledním svého druhu. Z oboru v Česku od roku 1948 zmizelo 90 procent lidí. Zatímco tehdy v něm pracovalo 1,3 milionu lidí, teď jde asi o 130 tisíc. Velkou měrou k tomu přispívá stále malá konkurenceschopnost zejména živočišné výroby v Evropské unii a následně nízké platy v oboru, které jsou pod hranicí 19 tisíc korun.