Za 20 let zmizela z malých obcí třetina obchodů. Kraje řeší, jak ztrátové prodejny zachránit

V Tisu u Blatna na Plzeňsku žije 108 obyvatel, kromě dvou hospod je zde i malý obchod. „Za celý den sem přijde nějakých 20 zákazníků,“ říká prodavačka Helena Hrochová. Pro zákazníky by zavření obchodu znamenalo dojíždění za nákupy do jiného města. Proto obec obchod dotuje. „Podpora je z části finanční a z části víceméně symbolickým nájemným,“ uvádí starosta obce Jan Křepelka.

Přesto je Jednota v Tisu u Blatna podle jejího provozovatele, skupiny COOP, nadále ztrátová. Stejně jsou na tom další stovky poboček po celé zemi. „Často jsou ztrátové prodejny na venkově dotovány právě třeba z městských prodejen, které vydělávají. Těch ztrátových prodejen na venkově je ale tolik, že už se dostáváme do kouta a potřebujeme tu situaci řešit,“ říká předseda představenstva COOP Pavel Březina.

Čtěte také

Nejvíc ohrožené jsou podle něj prodejny v obcích do 500 obyvatel. Situace je vážná také podle Svazu měst a obcí. Za posledních 20 let ubyla třetina malých obchodů a samoobsluh a trend dál pokračuje.

„Je to citlivá záležitost, protože mnohdy jsou to oblasti dopravně pravidelně nedostupné. V největší míře se to týká především seniorů. Hledáme systémové nástroje, ale obáváme se, abychom nenarazili na problém se zakázanou veřejnou podporou,“ doplňuje předseda svazu František Lukl.

Jak pomoct starostům udržet si v obcích prodejny, bude dnes řešit Asociace krajů. Její předsedkyně Jana Vildumetzová z hnutí ANO se přiklání k tomu, že by problém měla řešit také vláda.

Za posledních 20 let ubyla třetina malých obchodů a samoobsluh.|foto: Václav Štefan

„Je to odvislé od finanční podpory, protože pokud má něco být zachovano, tak to musí být dofinancováno,“ uvádí.

Jako jedna z možností se nabízí přímá podpora obcí, ty by pak peníze využily na zajištění dostupnosti potravin. Ministerstvo zemědělství kvůli tomu nedávno zřídilo expertní skupinu, která by měla navrhnout řešení.