Z veřejné služby odcházejí v kraji stovky lidí

Veřejná služba na Vysočině dostává vážné trhliny. Hromadně z ní totiž odcházejí stovky lidí. Může za to rozhodnutí Ústavního soudu.

Bezplatnou veřejnou službu zavedly úřady práce po celé republice na začátku roku. Úředníci posílali nezaměstnané například zametat chodníky, hlídat do muzeí nebo umývat veřejné toalety. A to všechno zadarmo. Jedinou odměnou za veřejnou službu byla jistota, že úřad za ně bude platit zdravotní a sociální pojištění.

Veřejná služba je od začátku proti srsti paní Heleně z Jihlavy. "Je to naprostá blbost. Nevím, jak ji mohl někdo vymyslet. V dnešní době pracovat zadarmo? To přeci nejde. Každý musí přeci dostávat peníze, aby poplatil, co musí," rozčílila se žena před jihlavským úřadem práce, kam dochází už rok.

Veřejná služba pomáhá
Ne všichni si ale na veřejnou službu pouze stěžují. "Jsou i tací, kteří jsou rádi, že mohou pracovat, i když třeba zadarmo. Důležité je pro ně to, že jsou mezi lidmi a cítí se být užiteční," řekla Regionu Jarmila Klejzarové z úřadu práce v krajském městě.

Dobré zkušenosti s veřejnou službou má například i Iveta Vejtisková z Jihlavy. "Jsem dva roky bez práce. Proto když mi nabídli rozdávat lidem S-karty, kývla jsem. Sice jsem se původně trochu bála, že budu muset jít zametat v tomhle počasí chodníky, naštěstí se to ale nestalo. Tahle práce za přepážkou mě moc baví. Lepší než sedět doma. Navíc si aspoň udělám nějakou praxi, která se mi v budoucnu může hodit," pochvaluje si dvaadvacetiletá žena.

Právě to si od veřejné služby slibovalo i ministerstvo práce a sociálních věcí. "Přínos veřejné služby má dvě stránky. Jednak má smysl práce ve veřejném zájmu, ale také může přinést značný individuální efekt u klienta. Člověku zapojenému do veřejné služby se obnovují pracovní návyky, lépe se začlení do společnosti, v ideálním případě se pak navrací na pracovní trh," řekl před časem dnes už bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.