Z tradičního lezení se stává městský sport. Bouldering objevuje stále více Čechů

VIDEO. Zájem Čechů o lezení se rok od roku zvyšuje. Stále více lidí udělá své první krůčky při boulderingu, tedy bez lana a na menších stěnách několik metrů nad zemí. Lezcem se tak nyní může stát každý, i když má třeba strach z výšek. Nezáleží na věku, pohlaví a není potřeba ani drahé vybavení.

Na první pohled nepřehledné množství chytů na stěně tvoří pečlivě připravenou kombinaci různě obtížných cest. Vybere si z nich opravdu každý, od úplného začátečníka až po lezce, který pomocí boulderingu trénuje na těžké cesty v přírodě.

„Návštěvnost se zvyšuje, ale náš prostor má určitou kapacitu a víc lidí se sem nedostane. Tím, jak vzniká spousta stěn v Praze a celé republice, tak se k lezení dostává víc lidí,“ popisuje Jiří Oliva, majitel holešovického Boulder Baru.

Stoupající zájem Čechů o bouldering potvrzuje i místopředseda Českého horolezeckého svazu Petr Resch, který je zároveň jedním z předních boulderistů.

„Zájem o bouldering je jak v přírodních terénech, tak i na umělých stěnách na vzestupu. Statistiky v tomto směru bohužel neexistují, ale vzrůstající trend lze dobře vidět například na rostoucím počtu provozoven. Dnes má také téměř každá, která dříve pracovala jen s lezci s lanem, i stěnu boulderovou,“ dodává Resch.

Boulderová stěna

Dříve umělé stěny využívali podle Olivy především ryzí lezci ze skal, prostupně ale přibývá rekreačních sportovců.

„Už je to půl na půl, ti ostatní si to jdou jen zkusit. V životě na skalách nepolezou a ani je to neláká. Dochází k přerodu tradičního lezení k městskému sportovnímu vyžití,“ upřesňuje Oliva.

Magnesium a lezečky

Začít s boulderingem je poměrně snadné. Jediným potřebným vybavením jsou speciální těsné boty zvané lezečky a pytlík s magnesiem proti zpoceným dlaním, kterému se slangově říká mágo.

Nedávno krásu boulderingu objevil i 28letý Michal Dvořák z Prahy. „Chtěl jsem zvýšit svou sílu a zlepšit techniku lezení. V boulderingu nejde jen o třímetrové stěny, je to o pocitu, kdy se střídá radost a uvolnění. Proto se člověk stále vrací a vrací. Podstatné jsou také rady ostatních lidí kolem, navíc je to skvělé i pro seznámení a nalezení nových kamarádů,“ popisuje Dvořák.

Těsné boty na lezení tzv. lezečky

Přestože umělé stěny měří kolem tří metrů, pádů se člověk bát nemusí. Jako dopadiště slouží speciální měkké matrace. Na skalách se k tomuto účelu používají takzvané bouldermatky. Pořád ale platí, že i padat se musí trochu umět.

„Lezení je nebezpečný sport, nejde to bagatelizovat. Na boulderovce se sice padá do matrací, ale člověk vždycky musí vědět, jakým způsobem padá. U boulderingu je proto potřeba dodržovat bezpečné zásady padání,“ vysvětluje Jiří Oliva z Boulder Baru.

Důležité je také dívat se nad i kolem sebe, aby se člověk nepletl lezcům do cesty a vyhnul se místu dopadu. Pokud se třeba dvě cesty kříží, je lepší počkat. Dobré je si také čas od času odpočinout. Nemá cenu provádět během krátké chvíle další vyčerpávající pokusy zakončené stejnou chybou.

Pomůžou zkušenější

Nováčkovi s technikou často ochotně poradí zkušenější lezci. Stačí se zeptat, komunita je hodně otevřená. Mezi lezci navíc neexistuje vykání.

„Je to spíš životní styl. Hodně se setkáváme, protože lezci mají jinou filozofii k životu a moc neřeší různé pitomosti. Možná je to o tom, že prožíváš nějaké nebezpečí a máš adrenalin. Spíš řešíš, jak se nezabít než nějaké blbosti,“ přemýšlí Blanka Šolcová, která s lezením začala na pískovcích v Polici nad Metují.

Spousta chytů na stěně tvoří pečlivě připravenou kombinaci různě obtížných cest

„Bonusem je, že se hýbeš, máš svaly a fyzičku. Když si zalezeš, cítíš, že si něco dělal a je ti dobře,“ doplňuje Blanka.

Velkou výhodou je i posouvání a překonávání sebe sama, a to se dá dělat v každém věku. Bouldery proto čím dál častěji navštěvují i výpravy ze základních a mateřských škol.

„Bouldering se těší obrovské popularitě zejména u dětí a mládeže. Přes mládežnické kluby je u nás registrováno zhruba 2000 dětí a odhaduji, že zhruba polovina z nich se věnuje právě boulderingu,“ upřesňuje Petr Resch z Českého horolezeckého svazu.

Možná je mezi těmito dětmi také nový Adam Ondra, jeden z nejlepších světových lezců pocházející z Brna, který v polovině září obhájil na mistrovství světa titul v lezení na obtížnost a zároveň skončil druhý na boulderu.