Vysoký krevní tlak nebolí. Přitom ale může v mnoha ohledech ohrozit náš život

10. květen 2022

Nezdravý životní styl, kouření, alkohol, obezita, ale i nadměrný stres vedou k tomu, že stále přibývá lidí trpících hypertenzí. Už po pětatřicítce trápí vysoký krevní tlak až polovinu českých mužů, u žen je to asi třetina. Vysoký tlak je navíc nebezpečný a zrádný.

Pokud chceme stanovit vysoký krevní tlak, stačí si podle Miroslava Součka, přednosty II. interní kliniky Nemocnice u sv. Anny v Brně a garanta projektu Srdce v hlavě, zapamatovat hodnotu 140/90. „To je hranice a všechno, co je nad touto hranicí, označujeme jako vysoký krevní tlak neboli hypertenzi,“ uvádí.

Mezi Čechy do 65 let věku je 40,5 procenta hypertoniků. „To je obrovské číslo, skoro každý druhý má vysoký krevní tlak. Nad 65 let hypertenze výrazně stoupá, týká se 60 procent lidí, a ve věku kolem 80 let už máme 80 procent hypertoniků, takže skoro každý má vysoký krevní tlak,“ upozorňuje Miroslav Souček.

Zejména mladší lidé přitom často ani nevědí, že se jich problém týká. „Je to z toho důvodu, že hypertenze nebolí. Pacienti nemají žádný zásadní problém. Výrazné projevy jako bolesti hlavy, pulzace, bolesti na prsou a podobně se objevují až u hodnot nad 180, nad 200. A to už je pozdě, když zachytíme tyto stádia,“ vysvětluje lékař.

Příznaky vysokého krevního tlaku jsou však podle něj zcela nespecifické, často je považujeme spíš za důsledek chronického stresu. „Je tam únava, pocit tlaku na prsou, nespavost, zvýšené pocení. Tyto příznaky ale mohou souviset i s celou řadou jiných onemocnění. Proto dnes chceme, aby lékaři při každé prohlídce měřili hodnotu krevního tlaku a aby to pacienti vyžadovali,“ připomíná Miroslav Souček.

Čtěte také

Určitým ukazatelem mohou být genetické předpoklady. Pokud rodiče trpí hypertenzí už od nižšího věku, pravděpodobně to čeká i jejich potomky. Dále velkou roli hraje zdravý životní styl. Je potřeba se pravidelně hýbat, zdravě jíst, vyhýbat se stresu.

Lékař Miroslav Souček varuje, že hypertenze je velmi zákeřná a poškozuje orgány, především srdce. „Srdce musí překonávat ten vysoký krevní tlak v cévách. Zpočátku to zvládá tím, že takzvaně hypertrofuje, síla stěny levé komory se zvětšuje, ale postupně už to není schopno zvládnout a povolí. Tomu říkáme dilatace a je to základ srdečního selhání,“ popisuje.

„Naší druhou nejčastější obavou jsou mozkové příhody. Pokud bude tlak velmi vysoký, může docházet k mozkovému krvácení, a to jsou potom fatální příhody. Může se objevit také ischemická mozková příhoda, která znamená především handicap pro kvalitu života, pacienti ochrnou, mají poruchy řeči a podobně,“ dodává s tím, že vysoký krevní tlak poškozuje dále také ledviny a cévy.

Celý rozhovor s kardiologem Miroslavem Součkem o vysokém krevním tlaku a rizicích, které přináší, si poslechněte online v magazínu Zdravíčko.

Spustit audio

Související