Vyloučení z KSČ, avantgarda v básních a nakonec Nobelova cena. To byl Jaroslav Seifert
Jaroslav Seifert se narodil roku 1901 v chudé rodině na pražském Žižkově. Otec byl socialista a matka zanícená katolička.
Publikovat začal v roce 1919, stal se členem KSČ a přispíval do Rudého práva. Protože se ale celoživotně netajil názory, které byl mimo oficiální linii komunistické strany, byl o deset let později vyloučen.
V básních vystřídal avantgardní postupy, poetismus i prostou lyriku. Mezi jeho nejznámější sbírky poezie patří třeba Město v slzách, Deštník z Picadilly nebo prostá a osobní Maminka. Jako autor byl velmi plodný, populární jsou například jeho paměti Všecky krásy světa.
Problémy s režimem měl i po invazi v roce 1968 a podpisu Charty 77. Jeho verše pak vycházely ve výrazně omezeném rozsahu, přesto však měly mezi veřejností i odborníky velký ohlas. To stvrdilo roku 1984 udělení Nobelovy ceny za literaturu, jako doposud jedinému Čechovi. Tehdejší tisk tomu věnoval pouze pár vět. O dva roky později Seifert zemřel. Málokdo ví, že po něm byla také pojmenována planetka s číslem 4369.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
