Vodovky vydrží věčně

Ze všeho nejdřív se kreslíř musí naladit na stejnou notu jako autor knížky. A to znamená celý text několikrát přečíst. A pak už jen čekat na inspiraci. „Když mě potká první nápad, tak chytnu tužku a nakreslím si to tužkou. Musím si rozvrhnout plochy a postavičky a zdá se mi, že tou tužkou je to vždycky nejhezčí,“ vypráví s úsměvem ilustrátor z Telče.
Po předběžném skicování přichází další fáze. Pero a tuš před lety vyměnil za černou fixu. I když to nevypadá tak profesionálně, je to mnohem rychlejší. Až jsou hotové černé kontury, přichází na řadu vodovky. „Kdysi jsem to dělal barevnýma tušema, ale ty brzo vyblednou. Vodovky vydrží mnohem víc. Jen si musíte dávat pozor na papír, když to dáte na ten kopírovací, tak se vám to zvarhánkuje a pokřiví,“ prozrazuje zákulisí svého koníčka Jan Heralecký.
Výsledný obrázek potom kreslíř uloží do desek a do nakladatelství pošle jen naskenovanou elektronickou verzi.