Váté písky u Bzence jsou ojedinělou přírodní lokalitou bohatou na suchomilné rostliny i živočichy
Váté písky u Bzence nám představila dendroložka a krajinářka Sylva Holánová
Lokalitě podél trati mezi Rohatcem a Bzencem na jižní Moravě se často přezdívá moravská Sahara. Nevelké chráněné území Váté písky je charakteristické mocným písčitým podložím, které jinde v Česku nenajdete. Díky tomu je tam možné pozorovat rostlinné i živočišné druhy adaptované na suché prostředí.
Váté písky jsou národní přírodní památkou. Jedná se o pozůstatky sedimentů neogenního moře, které na konci dob ledových přibližně před devíti až dvanácti tisíci lety větry navály na toto území, kde se usadily. Mocnost písčité vrstvy může dosahovat přes dvacet metrů. Pět a půl kilometru dlouhý odlesněný pás je jedinečným biotopem se specifickou skladbou rostlinných a živočišných druhů.
Území bylo postupně zalesňováno, nicméně pás kolem železnice zůstal řízeně odlesněný, aby se tak zabránilo vzniku a šíření lesních požárů způsobovaných parními lokomotivami. Díky tomu tu mohou přežívat pískomilné druhy rostlin jako například paličkovec šedavý, nebo kavyl písečný, kolenec pětimužný a další. Daří se tu i suchomilným mechorostům a lišejníkům.
Z živočichů lze v této jedinečné lokalitě spatřit ještěrku obecnou, ještěrku zelenou, slíďáka pískomilného, pakudlanku jižní, ale také řadu vzácných druhů střevlíkovitých brouků, blanokřídlých, zejména kutilek, žahalek a včel. Místo si oblíbili také ptáci. Lelek lesní, dudek chocholatý nebo skřivan lesní.
Výletníky na místo spolehlivě přivede naučná stezka Váté písky s šesti zastaveními, která začíná i končí nedaleko vlakového nádraží Bzenec. Jedná se však o chráněnou přírodní lokalitu, proto je třeba se na tomto místě chovat a pohybovat opatrně s ohledem na vzácné přírodní druhy. Některé patří k ohroženým až kriticky ohroženým nebo se vyskytují právě jen v této lokalitě.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
