Vánoce v obchůdku i rodině Emílie Horáčkové z Mimoně přinášejí radost všem

26. prosinec 2020

Své první Vánoce má za sebou obchůdek s umělými květinami a dárkovými předměty, do kterého dodávají výrobky romské ženy z Mimoně pod vedením Emílie Horáčkové. Tato žena působila řadu let jako terénní sociální pracovnice a založila spolek Bachtale, který se zabývá prací s dětmi, mládeží a lidmi různého věku i národností.

V obchůdku paní Emílie Horáčkové potěší oči návštěvníků řada barev květin a dekorativních předmětů, zatímco v zadní místnosti jedna z romských žen odlévá voňavé mýdlo do formiček. Na zákazníky tam před Vánoci čekal bohatý sortiment.

Dělali jsme různé adventní věnce na dveře i na stoly, svícny ze sádry, lily jsme mýdélka, vyráběli křesťanské betlémy, Pannu Marii, andělíčky... Myslím, že tohle patří k Vánocům. Já jsem věřící, jsem katolička, takže i v tomto směru nabízíme vánoční věci. A kromě toho jsme rozdávali radost, úsměvy, a každý, kdo přišel, od nás dostal nějaký dáreček, i když nenakoupil, aby přišel i na podruhé.“

Na Vánoce se u paní Emílie Horáčkové vždy schází hodně lidí.

Emílie Horáčková ve svém obchůdku s květinami a dárkovými předměty v Mimoni

„I když už bydlíme tady v Mimoni, vždy se za námi sjížděli z Prahy a z různých koutů Česka, ze Slovenska, takže jsme se setkali a bylo nás tam moc hodně. Lidé chodili a hráli, ale ti staří muzikanti už zemřeli. Ale třeba co já osobně dělám: na Štědrý večer než si sedneme ke stolu, tak vezmu kousek od všeho, co je na stole, naleju štamprli a každý Štědrý večer to odnesu před dveře na schody. To je můj zvyk. A ještě si dáváme peníze pod ubrus, a pak zasedneme za ten stůl.“

Zmíněný zvyk dávat jídlo na schody souvisí s vírou Romů v duchy zemřelých.

„To dáváme pro ty, kteří už s námi nesedí. A také dáváme na stůl jeden talíř navíc. To dávám pro ty mrtvé venku, kteří s námi nejsou, aby se najedli a napili. A každé ráno tam pak nic není, vždy je to vypité – nevím, kdo to pije a jí. Každý rok to tak dělá. Někdo ještě vylívá štamprdlata.“

Jídla na vánočním stole paní Horáčkové se v průběhu let měnila.

Emílie Horáčková před svým obchůdkem s květinami a dárkovými předměty v Mimoni

„Je to klasika – máme řízky, rybu, ale nemám kapra, obalím třeba pangase. Někdo má i romská jídla. Já jsem ze začátku byla také hodně blázen a vařila jsem všechno možné, kuřata s nádivkou a další romská jídla, ale potom to šlo ze stolu do lednice, z lednice do kýblu a pak do popelnice. Takže teď už to omezuji, protože to není o žrádle, když to tak hnusně řeknu, ale je to o pokoře, kdy lidé mají radost, že se spolu vidí, protože to je příležitost, kdy se všichni mohou setkat společně u jednoho stolu, být pospolu. Jinak se lidé v tak hojném počtu setkávají jen na pohřbech.“

Romové mají i řadu dalších vánočních zvyků.

„Někteří věší na stromeček peníze, jiní dávají do lavoru mince a umývají se v té vodě. Jsou různé věci, které se na Vánoce nesmí dělat, anebo se musí dodržovat, aby vám neodešlo štěstí.“

Vypráví Emílie Horáčková, která v Mimoni v říjnu otevřela obchod s květinami a dárkovými předměty.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...