V Pelhřimově se daří divokým králíkům. Žijí v průmyslovém areálu na jižním okraji města

„Už je tam jeden malinký venku, už dva, pak jsou další támhle z boku,“ pozorujeme ze zaparkovaného auta s Petrem Markem ze Spolku pro ochranu přírody Pelhřimovska mláďata králíků divokých, která postupně vybíhají ze svého úkrytu pod kancelářskou buňkou v průmyslovém areálu v lokalitě Polní dvůr.

„Situace je taková, že firmy jim přejí, jsou to milá zvířata, zatím nejsou žádný škody, jenom je to zvláštní, že tady ta buňka takový luxus a pod nimi žije vlastně patnáct králíků.“

Vypouštění do průmyslového areálu

Petr Marek původně králíky divoké vypustil o několik desítek metrů dál. Část jich našla úkryty v různých částech průmyslového areálu, početná skupina se ale zabydlela přímo pod moderní buňkou.

S králíky pod podlahou tam pracuje třeba i Petr Bína. „Je dobré vidět takhle ve městě přírodu, občas jsou vidět tady před skly, má to svoje kouzlo. Kamarád tady z buňky akorát říkal, že mu olizují auto, od soli asi, ale jinak vůbec nepřekáží, spíš je to takový oživení,“ popisuje Petr Bína soužití s králičí kolonií.

Stále divocí

Podle něj už jsou ušatí hlodavci na osazenstvo kanceláře poměrně zvyklí a přiblíží se k nim třeba i na vzdálenost dvou metrů. Podle Petra Marka je ale důležité, aby šlo stále o divoká zvířata, která mají přirozený strach z predátorů. Rozvoji tohoto instinktu pomáhá například i blízké venčení psů.

„Tady chodí pejskaři, což je paradoxně dobře, protože ten pes se tady vyčůrá, značkuje si svůj okrsek, kdo ho pustí a není to vyloženě zlý pes, tak je trochu prožene, oni se cvičí proti těm liškám a predátorům, aby věděli, že se taky něčeho mají bát.“

Petr Marek původně vypustil králíky divoké hned na třech lokalitách v Pelhřimově. Pouze v Polním dvoře se ale dokázali udržet a postupně i rozmnožit. „Sehnal jsem si po republice asi pět samic a tři samce, ty jsem rozmnožil, když jsem jich měl tak sto, tak jsem je tady po Pelhřimově na třech lokalitách, kde kdysi historicky žili, vypustil. Na dvou, to byl areál ZZN a vlakové nádraží, tam je sežraly lišky, no a jen tady to díky těm plotům nějak funguje.“

Králík divoký přitom z Vysočiny už prakticky vymizel. O případném přemnožení přesto nemůže být podle Petra Marka řeč. Stavy totiž podle nich udržují na nízkém počtu vedle predátorů také klimatické výkyvy způsobené poměrně vysokou nadmořskou výškou lokality.