V panelákovém bytě stojanová vrtačka, fréza, soustruh i bruska. To k životu železničního modeláře neodmyslitelně patří
V Českých Budějovicích na Lidické třídě jezdí sto let stará lokomotiva. Je tam také rozsáhlé vlakové depo, rozvětvené kolejiště a nad jednou z drah vrba a na ní vodník. Asi tušíte, že to celé není stoprocentní realita. Totiž je, ale v malém. Klub železničních modelářů tam v prostorách automotoklubu kdysi spoluzaložil Jiří Dvořák. Jedním z kluků, které v klubu vychoval, je Vojtěch Bušek. Oba modelařinou žijí už desítky let.
Jak velký je tedy ten jejich malý železniční svět? „Říkáme, že máme přibližně 400 metrů kolejí, ale je to proměnlivé. Občas něco půjčíme na výstavy, občas jsou u nás kolegové odjinud, kteří kolejiště dočasně rozšíří. Ale už se blížíme k půl kilometru,“ říká Vojtěch Bušek. Nedávno s kolegy spočítal, že při třídenní výstavě najezdí jejich vlaky dobrých 150 kilometrů.
„Pro hlavní klubové kolejiště máme dvaadvacet vlaků,“ doplňuje kolegu Jiří Dvořák, „dále čtyři vlaky na vedlejší trať a další čtyři na elektrifikovanou lokálku. Trať je jednokolejná, takže vždycky může jet jen jeden vlak, to znamená, že se nám jednotlivé kusy střídají.“
Vlakem se rozumí jak sólo lokomotiva, tak i celá souprava. „Já se snažím, aby vlak v modelu odpovídal tomu, co člověk vidí i ve skutečnosti,“ zdůrazňuje Vojtěch Bušek, v jehož soupravách tedy jezdí i vagónky pro matky s dětmi, lůžkové vozy, jídelní... „No jéžišmarjá! Já jich mám 140, těch rychlíkových vozů! Takže si mohu namíchat jakýkoli vlak, který v Čechách kdy jezdil,“ směje se.
Čtěte také
Vláčky, které jezdí po kolejích v klubu, jsou kombinací privátního a klubového vlastnictví. „Já se snažím mít všechno v klubu,“ říká Vojtěch Bušek, „doma na to není místo a tam dělají radost všem, nikoli jenom mně.“ Oba pánové se doma spokojí s vitrínou pro pár fajnšmekrovských kousků.
„Já kdysi míval doma i kolejiště,“ připojuje Jiří Dvořák. „Jenže pak jsem se oženil, nebylo kde bydlet a kolejiště vzalo za své. Zato teď mi v panelákovém bytě stojí stojanová vrtačka, fréza, soustruh a bruska! To když někomu řeknu, tak vyvalí oči jak žába,“ směje se. „Ale jsou to stroje úměrné těm modelům, takže jen malinkaté stroječky, na kterých se dají dělat jen malinkaté věci,“ vysvětluje.
Svět vláčků na českobudějovické Lidické třídě je sice zmenšený, ale jinak je v něm úplně všechno. Třeba i skautky na výletě nebo řidič náklaďáku, který si odskočil u silnice. Celý rozhovor s modeláři Jiřím Dvořákem a Vojtěchem Buškem si poslechněte online.
Související
-
Tři velké místnosti plné vláčků a kolejišť otevřel Klub železničních modelářů v Českých Budějovicích
Kolejiště, mašinky i opravdové ukazatele nabídla výstava Klubu železničních modelářů v Českých Budějovicích. Návštěvníci si prohlédli třeba model s takzvanou zubačkou.
-
Jedním z nejtěžších manévrů je prachobyčejná zatáčka, popisuje letecký modelář Vladimír Ryneš
Vladimír Ryneš z Velešína studuje medicínu a k tomu závodí s modely letadel. Skloubit přípravu na povolání lékaře a velký koníček se mu podle jeho slov daří poměrně dobře.
-
Než vznikly karty, hrálo se s bankovkami. Hned se také objevily zákazy, vypráví sběratelé
Jiří Novotný a Milan Bednář tvoří jihočeskou sekci Clubu sběratelů hracích karet. Pořádají výstavy, přednášky a v archivech pátrají po dochovaných zmínkách o hráčstv.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
