V Bystřici nad Pernštejnem je dnes den lnu. Má připomenout někdejší slávu této plodiny

Len setý (Linum usitatissimum)

Bystřice nad Pernštejnem připomene přadný len, který dřív na Vysočině patřil k tradičním plodinám. Zemědělci v kraji ho přestali vysévat před osmi lety, z polí vymizel v celé zemi. Pěstuje se už jen olejný len, jehož semena se používají v potravinářství a k výrobě oleje.

Den lnu bude v turistickém centru Eden, a jak řekla organizátorka Jana Trávníčková, místní pivovar pro tuto příležitost uvařil lněné pivo, připraveno bude také lněné menu.

Dne lnu se zúčastní odborníci šumperské firmy Agritec, jež se zabývá výzkumem a šlechtěním technických plodin včetně lnu. Podle jejího jednatele Prokopa Šmirouse se přes rostoucí zájem o přírodní materiály zatím přadný len na česká pole nevrací.

„Pěstování lnu je spojeno s jeho zpracováním. Na to jsou nutná zařízení, která jsou investičně náročná a ta skončila,“ řekl Šmirous novinářům. Dodal, že poslední takové zařízení má Agritec, který pěstuje přadný len na pár hektarech kvůli udržování odrůd.

Zájem o ně začíná být v zahraničí. Podle jednatele se pěstování lnu rozšiřuje třeba v Rusku a v Bělorusku, i díky tamní státní podpoře. Významným producentem lněného vlákna je Francie.

Staletá tradice

Pěstování lnu mělo v Česku staletou tradici, obvyklé bylo hlavně v podhorských a bramborářských oblastech. V roce 1990 ještě len vyrostl na 21.000 hektarech půdy. K útlumu jeho pěstování přispělo zavírání domácích textilek i nízké ceny lnu na světových trzích. Poslední tírna lnu na Vysočině, která byla v Písečném u Bystřice nad Pernštejnem, skončila v roce 2008.

Den lnu pořádá bystřický Eden poprvé. Nabídne také ukázky zpracování technického konopí, kopřiv a vlny. Čtrnáctistupňového lněného piva připravil sládek Vladimír Vecheta 300 litrů. „Nenašli jsme nikoho, kdo by toto pivo u nás a v Evropě vyráběl,“ podotkla Trávníčková. Při jeho vaření nahradil sládek část sladu 20 kilogramy opraženého a rozdrceného lněného semínka. Pivo je tak spíš sladší a hutnější.