777xxx263|JA UZ VSTAVAM,CELY TYDEN NESPIM.TAK SE HEZKY VYSPETE,PREJU VAM DOBROU NOC,PRO MNE UZ ZACINA NOVY DEN.HANA
777xxx263|PANE SLADKY,POCHOPILA JSEM,DEKUJI.HANA KOVAROVA
Jana|Pane Sladký,přeji krásnou službu a jsem moc ráda,že Vás zase slyším.Byla jsem trochu mimo dění,ale i to bylo příjemné.Víte,patlat se v minulosti,je pro mnohé lidičky opravdu bolestné.Někdy pomůže lékař,jindy kamarád či přítel.Já prožila spoustu krušných,škaredých a jinak negativních životních chvil.Bylo mi opravdu někdy dost těžko,ale kousla jsem se a řekla si,že přeci nebudu otrokem toho blbého a pokusím se s tím něco udělat.Jde to těžko,ale už dnes můžu říct,že raději vzpomínám na to krásné co bylo,a věřte nebo ne,bylo toho docela dost.Narození dětí,jejich vývoj,škola, to byl někdy oříšek,i to jsme dali,krásné výlety vlakem,stanování,poznávání naší krásné vlasti,vlastně,na co si stěžuji,vždyť to byl a ještě pořád je krásný život.Zdraví docela slouží,přátelé pomáhají,vnoučátka mi dělají radost.Já si totiž myslím,že nemá cenu vzpomínat na minulost,ale žít přítomností.Já,když se ráno probudím,to je kolem 10 hodiny,tak jsem ráda,že žiji.Ikdyž jsem už holka velká.Přeji všem hodně optimismu,radosti z maličkostí a na ty ošklivosti minulé i současné nemyslete.A radujte se z každé hovadinky.To vám přeje Jana
777xxx263|PANE SLADKY,PROSIM,A CO MAM DELAT JA?JSEM UPLNE SAMA,3 NEJBLIZSI ODKOPLI,DELAJI MI PRI RAKOVINE JESTE VETSI PODRAZY,NASCHVALY.CHTELA UZAVRIT PRITOMNOSTDIK
Míla|Hezký večer p.K.Sladký přeji Vám a všem.K tomuto tématu.Jsou v životě dvě minulosti,je dobrá i špatná.Té špatné zavírám pomalu a jistě dveře.Ale se mi ještě vybaví ta nejkrutější doba,kdy jsem nosila pod srdíčkem z lásky to nejdražší dětˇátko a zjistíte nevěru a lež,později to ostatní.Za toto trápení se postarala žena blondýna vyhlášená,která zničila tady v obci dvě manželství až k rozvodu a dokonala i to mé.Odpustila jsem ,ale nezapomněla,a to pro děti.Vše skončilo a už nedopustím,abych si sáhla na dno.Tímto vše uzavírám.A obrátím se k té dobré minulosti a přítomnosti,tu jsme si připomněli tuto neděli při společném obědě s bratrem a sestřenicí .Tak,jak dříve,jako děti jsme se scházely u strýčka,který měl hospodářství a hostinec.Tam jsem prožívala krásné chvíle,byla jsem nejmladší a všichni se o mě starali i moje milá babička.Za vše jim děkuji.Měla jsem šťastné dny.V rodině jsme měli jubileum a já jsem s radostí vítala návštěvy..22. se sejdeme s vnoučaty k rodinnému setkání i přijede nejmladší sluníčko Lukášek.Zapomínám na vše špatné a raduji se z dalších dnů a děkuji za ně.Přemýšlím ještě také o budoucnosti.Jen,jak to půjde,mám zjištěnou nejmenovanou společnost,která provádí školení dobrovolnictví v nemocnici.Můj sen byl studovat farmacii,ale nesměla jsem.Mám průkaz dobrovolné zdravotní sestry,Byla jsem nedávno pozvaná na přednášku p.primaře a lékařů o nových lécích do Výukové lékařské fakulty v Hr.Králové. Moc ráda bych pomáhala druhému nešťastnému a nemocnému.Vím,jak je v tomto období člověk vděčný za laskavé slovo.Moje přání ,aby takto byli lidé k sobě uctivé a mohli si věřit a mít radost ze života,který je tak krátky a žít spokojeně v naší krásné zemi.Už vím,že je dobré snažit žít v přítomnosti a myslet trochu i do budoucnosti.Moje maminka mi říkala žij s lidmi,se kterými Ti je dobře,srdíčko poradí a budeš štastná.Děkuji Vám za to téma a přeji Vám a všem zdraví,spokojenost a mějte jen hezké dny. Míla
Inka|Dobrý večer , pane Karle ,
myslím si , že jsem dokázala uzavřít svou minulost i když se smrtí jediného dítěte se matka těžko vyrovnává . Naučila jsem se žít přítomností a užívat si každý den , jako by měl být poslední . Nikdy totiž nevíme , kdy nás ta zubatá dostane a proto je potřeba si užívat každou chvíli a nestresovat se malichernostmi . Je skvělé se radovat z každého , byť i malého úspěchu a užívat si každou chvilku života . Přeji Vám i posluchačům dobrou noc . Inka
Daniela|Zdravím Vás pane Sladký a přiznávám, že jen málokteré téma mě přiměje usednout a reagovat. A to i přesto, že speciálně Vaši Noční linku ráda a pravidelně poslouchám. Nadhozená otázka zda žijeme přítomností nebo se neustále vracíme do minulosti je v podstatě pošetilá. Snažím se vědomě žít přítomností, ale někdy je minulost tak dotěrná, že se člověk neubrání a pošetile se nechá zamotat do jejich sítí. Dobré či špatné vzpomínky by nás neměly srážet k zemi, ale určitě zůstanou základními kameny naší současnosti. Kdybychom si je čas od času nepřipomínali nebo na ně nemysleli, bylo by to velmi pošetilé. Jen úhel pohledu se z nadhledu přítomnosti na suterén minulosti mění. Kolik nocí jsme pošetile proplakali, když nám dal kantor nezaslouženě špatnou známku nebo nás opustila studentská láska nebo naši krásnou zemi obsadila cizí armáda a ztratili jsme zaměstnání. Velké bolesti se s odstupem zdají být menší. Snad i proto jsem se pošetile pustila do vzpomínání na události před šedesáti, padesáti lety. A když jsem v přítomnosti hovořila o své minulosti s vnoučaty, zjistila jsem, že leccos nechápou. Nejen události, ale i pojmy. Trochu jsem se zalekla, že na historické události pozapomenou nejen moji potomci, ale třeba celé generace. I proto jsem vlastní minulost pošetile uložila do Pošetilosti. Všem dobrou noc přeje Daniela z Prahy.
739xxx217|snazim se zit v pritomnosti ale protoze diky nocni lince si obcas zavzpominam na minulost,rikam si ze ten zivot prece jen stal za to.zdravi sylva.
Alena|Moc Vás zdravím, pane Sladký, i ostatní posluchače. Já se nějak pořád šťourala v minulosti a neuměla se z toho vyhrabat. Podrazily mě kolegyně v práci. Teď jsem v jiném městě, mám jiné kamarády a najednou se mi žije líp, už si na ně ani nevzpomenu. A jinak na minulost - jako třeba na školu, to vzpmínám moc ráda a se mno všichni spolužáci, protože jsme byli hodně dobrá třída. stýkáme se několikrát za rok a doufám, že skončí i ten virus a zase se ve zdraví potkáme. Ted si jen dopisujeme a to není ono.Přeju všem dobrou noc a užívejme si přítomnosti.
Blanka z Hané|Dobrý večer pane Karle,dobrý večer přeji všem.Mládí jsem měla těžké,prožila jsem nejednu těžkou situaci,až došlo i na tu nejtěžší,kdy jsem se pod vlivem těžkých osobních a pracovních okolností zhroutila.Byla mi poskytnuta jakási zdravotní pomoc,od které snad žádný neočekával,že by mohla pomoci opravdu.Jsem však životní optimista,a tak jsem situaci ustála a přežila jsem.Zavřít však za sebou pomyslné dveře minulosti se mi nepodařilo.Žila jsem v rodině,kde to prostě nebylo možné,neustále mi bylo předhazováno,že jsem rodinu poškodila,zanevřeli na mě,žilo se mi velmi těžce.Rozejít jsem se s nimi nedokázala,a tak jsem pomáhala jak jen to šlo,zůstalo to však mezi námi navždy.Dnes žiji sama,nad tím co mě potkalo se snažím nepřemýšlet,odnesl to čas,daří se mi zapomenout.Mám svoje zájmy a koníčky,mám pěkný vztah se svými vnoučaty.Není to dlouho co mi pětiletý vnuk řekl "Babi mám tě rád,mám tě moc rád".Je to pro mne hřejivé pohlazení po duši,dětská bezprostřednost a upřímnost mně pomáhá žít dál svůj život,vzpomínat na to dobré a to zlé nechat za sebou.Do éteru zdraví Blanka z Prostějova.
Madla|Hezkou noc s Noční linkou přeji všem i Vám milý pane Sladký. Téma se mi líbí. Já žiju raději přítomností, protože jsem v životě prožila hodně nehezkých bolavých chvil. Nejhorší pro mne byl obrovský podraz od mých nevlastních dětí, když mi zemřel manžel, jejich vlastní otec, bylo to hodně dramatické ale už se s tím netrápím a snažím se na to nemyslet. Jak se říká, Boží mlýny melou pomalu ale jistě, potkala je asi po roce nehezká příhoda. Já jsem tvor, který rád vzpomíná i na minulost, ale jen na hezké zážitky, hlavně na krásné dětství, na hezké chvíle u babičky a dědečka. Jsem v pokročilém věku a tak si života užívám jak jen to jde a za nehezkými chvílemi z minulosti jsem dveře dávno zavřela ba naopak otevřela jsem dvířka ještě do pěkné budoucnosti .Přeji všem hodně odvahy aby se nehezkou minulostí netrápili ale radovali se z každého nového hezkého dne. Madla
Frantisek Svaricek|Dobry vecer pane Karle a posluchaci N.L.Protoze jsem rocnik 1942 tak uz mam nejakou minulost zasebou.Rad vypravim mladsi generaci sve zazitky,ktere davam vzdy k dobru ,jako treba do N.L.Jsou to vsechno pravdive zazitky,nic neni vymysleno,byl by to i dobry scenar pro pana rezisera Trosku na film venkovskeho kluka.Toto je minulost 78 roku ,budoucnost uz jiste nebude tak dlouha,ale jsem nani pripraveny at je jaka koliv,hlavne aby byla milosrdna k nam vsem,lide si to zaslouzi.Jeste jednou vsechny zdravi Frantisek ze Zidlochovic.
Helena|Preji Vam pane Karle, i vsem posluchacum, noc vedome prozitou. Ja bych rada napsala o tom, co pomohlo, ci pomaha me, k tomu, abych zila v pritomnosti. Musim rici, ze to neni tak jednoduche, jak se zda, kdyz o tom clovek jen mluvi. Jako prvni mi pomohlo odpusteni. A to hlavne sama sobe, abych se nevinila za to, jaka jsem. Dale pak uvedomeni si, ze ja jsem byla “hracem” ve vsech zivotnich udalostech, i kdyz se na prvni pohled zdalo, ze se “to ci ono” stalo me, ze jsem si to neprala, ze jsem zrovna "to" nechtela. Kdyz si clovek odpusti, spadne z nej velky pocit viny a muze se plne soustredit na to, co se deje zrovna ted. Proste jen kdyz je cista mysl, muze se pak vedome, plne prozivat kazdy okamzik A to plne prozivani, soustredeni se na to, co zrovna ted delam, posloucham, pisu, atd. pak dela vlastne to, ze ziji v pritomnosti. Nemusim myslet na to, co je uz davno pryc a resit neco, co uz je davno pryc anebo neco, co jeste neni. Je to velka uleva. Neznamena to ale, ze clovek nema ambice neceho dosahnout, ze clovek po nicem netouzi, ze se o nic nesnazi, ze vsechno necha “osudu”. Znamena to spise, ze jsem aktivni tak jak muzu v ten ktery moment a ze si preju veci a ze se podle svych nejvetsich a nejlepsich moznosti snazim, aby se to, po cem touzim stalo, ale neresim, kdy se to ci ono ma stat. Spise si vsimam toho, co se deje zrovna ted, vnimam s pozornosti to, co je kolem me anebo co citim, ze je v mem srdci, dusi, mysli, zrovna ted.
Ivanea|Minulost nas provazi dokud zijeme.Stastne i nestastne chvile naseho zivota jsou ukryte v nasem podvedomi a prozivame je znovu, i kdybychom nechteli.Ty krasne vzpominky se s odstupem casi zdaji jeste krasnejsi nez kdyz jsme je prozivali a prozaruji nasi pritomnost.Omyly, kterych jsme se dopustili v minulosti nas poucuji do budoucnosti.Vzpominam rada na zazitky z detstvi, sedim znovu ve skolni lavici, otevrenymi okny cervnove slunce prosvetluje nasi tridu, pani ucitelka nam rozdava vysvedceni a voni ruze a karafiaty, ktere jsme ji prinesli.Na minulost lze jen obcas zapomenout, ale ne ji zcela vymazat, rika se, ze i na smrtelne posteli, v poslednich okamzicich zivota, se nam promitne pred ocima nas odchazejici zivot.Nepohrbivejme minulost, ale berme si z ni pouceni pro priste.Nejdulezitejsi je po padu vzdy vstat a pokracovat v ceste.
