Úterní Noční Linka: Jaro mého života
Jaké sny, touhy a plány jste měli, když vám bylo „náct“ a prožívali jste „jaro svého život“? Stáli jste na počátku dospělosti a měli třeba i pocit, že svět vám leží u nohou? Jak jste si svůj život představovali co se týče rodiny, dětí, partnera, zaměstnání, koníčků, splnění snů. A co z toho se opravdu splnilo a co naopak zůstává nenaplněno?
Každý z nás měl a má svoje plány a touhy do budoucna. A zvláště ve věku, kdy jsme teprve vstupovali do dospělosti, jsme měli pocit, že můžeme dobít svět. Měli jsme své sny o tom, jakou práci budeme mít, jaké koníčky budeme rozvíjet, zda budeme mít partnera a rodinu, kde a v čem budeme bydlet, jaké životní úrovně bychom chtěli dosáhnout.
Někteří měli při vstupu do dospělosti už připravené zázemí své původní rodiny, jiní si museli všechno vybojovat sami. A zcela specifická situace je u mladých lidí, kterým se původní rodina rozpadla a čerstvě se za nimi zavřely dveře dětského domova. Tito lidé představují velmi zranitelnou skupinu a místo plnění svých snů mnohdy spíše bojují o přežití.
Jak jste to měli vy, když jste vstupovali do samostatného života? A co vašich tužeb a plánů se postupně naplnilo a co naopak velmi chybí?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
