‚Učte se s námi, aby mohli jiní žít.‘ Heslo zážitkového kurzu první pomoci dětem

Pořádají zážitkový kurz pro lajky, ale například i dobrovolné hasiče, kteří se k situacím s nutností první pomoci mohou dostat častěji.

„Hned jste reagovali parádně, hned jste dali pryč věci, což je super. Kontrolovali jste, jestli se jí dobře dýchá. Důležitá věc - zavolat tu záchranku, to jste taky udělali.“

Epileptický záchvat

I takové scény čekaly na účastníky kurzu první pomoci dětem. V reálu si vyzkoušeli, jak ošetřovat malé dítě v epileptickém záchvatu, popálené, anebo v bezvědomí.  „Já jsem hrála epileptický záchvat. Doma jsme si kreslily a já najednou dostala ten záchvat,“ popisuje jedna z fingovaných pacientek Tereza Hrbková. Během kurzu ji ošetřovali i dobrovolný hasič Radek Culek nebo učitelka Marta Čápová.

„Abychom se dozvěděli zase něco nového jako hasiči, abychom si rozšířili obzory. Loni u nás zkolabovalo dítě, ohlíželi se na nás jako na hasiče, ten základ je dobré vědět,“ dodal Radek Culek, hasič ze Ždírce nad Doubravou na Havlíčkobrodsku.

Aby člověk věděl, co dělat

„Jsem učitelka v mateřské školce, tak i z profesních důvodů. Za druhý mám dvouletý dítě, tak aby člověk věděl, co má dělat. Zatím je to zajímavý. Už teď je mi z toho špatně, už jen při představě zažít ten stres v reálu. Aby člověk věděl aspoň trošku, co dělat,“ svěřila se Marta Čápová.

Vytočit záchranku, radí zkušená sestra

Podle zdravotní sestry Ivany Sedlákové, která pracovala čtyřiadvacet let jako dispečerka zdravotnické záchranné služby, je velmi důležité při nálezu zraněného dítěte vytočit na telefonu číslo 155. A to i přesto, že dnes se stále více popularizuje univerzální 112.

„Pokud ty lidi chtěli volat záchranku, tak si myslím, že by měli volat 155. Z důvodu toho, že na operačním středisku hasičů na 112 sedí nezdravotník.“ Při záchraně života jde totiž o vteřiny.

Nejen teorie, ale především praxe

Záchranáři navíc boří i některé zažité mýty. „Ať už je to dost častá ukázka v rámci bezvědomí vytahování jazyka, který se v žádném případě nevytahuje. Ale zaklání se hlava, kdy tím se zprůchodní dýchací cesty. A ten člověk buď začne sám dýchat, nebo případně se dál vyšetří. Nebo pokud je v hlubokém bezvědomí, tak se zahajuje resuscitace,“ vysvětlil jeden z pořadatelů kurzu Lukáš Cakl a jeho kolega Lukáš Jirků vyjmenovává, co hlavně účastníky učí: „Naše školení jsou taková, kdy o té první pomoci si nepovídáme někde s nějakou prezentací za zády. Ale prostě lidé si kurz víceméně prožijí. Projdou jakýmsi drilem, kdy na základě informací, které dostanou, jsou pak i prakticky proškolení.“

Podle zdravotníků si totiž právě po takovém zážitku lidé první pomoc lépe zapamatují.