U požáru pozdě, u nehody bez nářadí. Hasiči se bojí škrtů

Nad menšími hasičskými stanicemi v Česku visí hrozba omezování nebo zániku. Z rozpočtových výhledů vyplývá, že stát hasičům příští a přespříští rok sníží rozpočet o stamiliony. Obor se tak může vrátit o 40 let nazpátek, kdy bylo méně stanic a delší dojezdové časy. Samotní hasiči se obávají situaci blíže komentovat. "Samozřejmě, že vládní škrty mohou být pro různé sbory devastující. Z toho máme pochopitelně strach. Ale o případných dopadech na obyvatele nechci spekulovat," řekl velitel bystřické stanice Vlastimil Kurfürst s tím, že věří, že se peníze najdou.

Šéf hasičů na Vysočině Miroslav Šimon moc nedoufá, že si vláda škrty rozmyslí. Věří ale, že sbor najde peníze jinak - od pojišťoven. "Jenom loni hasiči uchránili na Vysočině před požáry majetky za 640 milionů korun," konstatuje s tím, že pojišťovny by se za to měli hasičům odvděčit příspěvkem na zábrany škod, což je obvyklé v mnoha okolních zemích. "Vyžaduje to ale změnu zákona o pojišťovnicví," přiznává Šimon s tím, že cesta nebude jednoduchá. Hasiči se o změnu zákona snažili už v minulosti a neúspěšně. "Už jsme o tom ale mluvili s některými poslanci," říká Šimon.

V souvislosti se škrty se spekuluje také o tom, že v budoucnu by měli víc úkolů plnit dobrovolní hasiči. S tím ale nesouhlasí Alois Stehlík, který u hasičů pracuje asi 40 let. Nesouhasí s tím i přes to, že teď velí bystřickým dobrovolníkům, kteří s jeho pomocí získali modernější zásahový vůz, než mají místní profesionálové. "Dobrovolné sbory práci profesionálů v žádném případě nemohou zastat. Už jen proto, že svou práci dělají dobrovolně a zaměstnavatelé na ně tlačí, aby z práce mizeli k požárům co nejméně," konstatuje Stehlík. Většina dobrovolných sborů navíc nemá ani nástroje k tomu, aby mohla například pomáhat u nehod. Podle Stehlíka plánované škrty pošlapávají základní práva lidí na bezpečnost.