Tradiční zvonění v Krasoňově má v rukou už osmdesát let rodina Šerákových

Současným zvoníkem v Krasoňově je František Šerák, který tuto povinnost převzal před více než třiceti lety. „Rytmus zvonění je důležitý,“ vysvětluje František, „musíte tahat za provaz vždy stejně, aby zvon měl správný zvuk.“

Tuto práci převzal po svých rodičích a bratrech, kteří se o ni střídali od čtyřicátých let. Starší obyvatelé v Krasoňově si ruční zvonění váží a vnímají ho jako důležitou součást místní tradice. „Když to dělá František, zvuk je lepší, taková kudrdlinka, kterou stroj nedokáže,“ pochvaluje si Oldřich Štěpán, místní obyvatel.

Udržení tradice

František vzpomíná, že v době, kdy odjel pryč, nikdo jiný nezvládl zvonění udržet. Jedna z žen ve vsi se sice pokusila Františka nahradit, ale práce se ukázala být náročnější, než se zdá. „Buď zvonila moc, nebo málo – nebylo to ono,“ popisuje.

Zvonění v Krasoňově tak zůstává v rukou Františka Šeráka, ale on sám očekává, že až s touto povinností skončí, nahradí ruční práci elektrický pohon. Tradiční zvonění lidskou rukou se tedy pravděpodobně uzavře spolu s touto generací.