Životní motto: Všechno podléhá změně.
Co dělám v rozhlase: Jen to, co mne baví: Moderuji pořad Hovory pro Český rozhlas Plus.
Před rozhlasem: Po žurnalistice, kterou jsem vystudovala v Bratislavě na Univerzitě Komenského jsem začínala v regionálním komerčním Rádiu Rebeca v rodném Martine. Pak návrat do Bratislavy a práce snů v redakci mládežnické publicistiky Slovenského rozhlasu, kde jsem dostala tu nejlepší rozhlasovou školu jako moderátorka i reportérka. Následovalo stěhování do Prahy za manželem a tady: Rádio Svobodná Evropa, Český rozhlas, Listy, Lidové Noviny.
Mezitím jsem se na rok vrátila do Bratislavy, abych si zkusila práci televizní reportérky ve zpravodajské televizi TA3.
Sedmnáct let vedu Nadaci pro rozvoj vzdělání v Praze.
Co mě baví: Čas strávený s rodinou na kolech, běžkách, na zahradě, na horách v každém ročním období. Náš pes Denislav, který má dar rozjasnit den, Divadlo v Dlouhé, hovory s lidmi. Jóga a ticho.
Co mně nejvíc dostane: Hlášky mojí dcery a pohled z hřebenu Malé Fatry dodaleka.
Všechny články
-
Mastný papír od hamburgerů? Nedá se recyklovat, ale žížaly z něj vyrobí kompost, říká vědec
Jaký je rozdíl mezi vermikompostováním a klasickým kompostem? „Vermikompostování je přírodní proces za pomoci žížal a tento kompost je daleko kvalitnější,“ říká Aleš Hanč.
-
V 80. letech hodně mladých emigrovalo. Říkali nám kamzíci, říká autorka knihy Klub kamzíků Skala
Spisovatelka a výtvarnice Martina Skala převyprávěla vlastní příběh z emigrace v knize nazvané Klub kamzíků. „Není to o zvířatech, ale o svobodě,“ vysvětluje.
-
Hledám s lidmi nastavení, ve kterém jim bude dobře, popisuje koučka a bývalá běžkyně Bergrová
„Sportovní lezec řeší něco jiného než běžec nebo cyklista. Společnou mají nervozitu a zvládání tlaku,“ srovnává koučka a bývalá vrcholová atletka Zuzana Bergrová.
-
Terapeutka k syndromu vyhoření: Žijeme ve světě, kde chválit je zbytečné a dokonalý výkon samozřejmý
Velké pracovní nasazení spojené s touhou po ocenění od nadřízeného, které nepřichází. I tak může začínat cesta k syndromu vyhoření.
-
Chcete se osvobodit od sítí nebo seriálů? Poslouchejte sami sebe, říká konzultantka a prozradí jak
Lidé sice sedí spolu v restauraci, ale koukají každý do svého mobilu – každý má individuální obrazovku a nepotřebuje komunikovat s druhými. Ne ale všichni.
-
Humanitární pracovník: V Evropě nám nic nechybí. Je těžké dívat se lidem, kterým pomáhám, do očí
„Ti lidé nemají nic, v poušti jsou odkázaní na naši pomoc. Ale jaký je mezi námi rozdíl? Ten, že já se narodil v Praze a oni v Etiopii?“ ptá se Jakub Shelby.
-
Krmit a nezradit, tak se tvoří vztah člověka a zvířete. I želvy přijdou na zavolání, říká chovatel
Vojtěch Víta pracuje v Indonéském pavilonu ZOO Praha. Jak se k němu dostaly želvy záhadné, které vědci popsali až potom, co je v Praze rozmnožili?
-
Neseďte s nohou přes nohu. Onemocnění žil se jen zhorší, radí cévní chirurg
„Správně by se mělo mluvit o chronickém žilním onemocnění, ne jen o křečových žilách, resp. varixech,“ vysvětluje cévní lékař a chirurg Robert Vlachovský.
-
Když mi Klaudie poprvé nasadila paruku, plakala jsem, vzpomíná zpěvačka Anna Slováčková
„Onkologické onemocnění se mi vrátilo, takže jsem si vzpomněla na Klaudii, která dělá i tetování obočí,“ vzpomíná Anna Julie Slováčková na první setkání s Klaudií Eisovou.
-
Lidé bez domova jsou obrovsky vděční i jen za maličkosti, říká budoucí lékařka z Mediků na ulici
„Poprvé jsem vůbec nevěděla, co od toho čekat. Ale pak jsem nikdy neviděla větší vděk,“ říká Eliška Mocková, která pracuje pro Mediky na ulici.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »