STV už dodala trhaviny pro operaci „Robert Ďábel“ iniciativy Dárek pro Putina. A chystá stamilionovou investici do výroby munice

Česká rodinná společnost s hlavní výrobou ve východočeské Poličce zaměstnává momentálně 850 lidí. V roce 2022 vyprodala svou produkci i sklady a celá skupina dosáhla tržeb téměř 8 miliard korun, což je asi šestinásobek oproti období před válkou na Ukrajině. Za poslední dva roky bojů Ukrajiny s Ruskem zdesetinásobila svoji původní produkci v oblasti munice a trhavin.

Čtěte také

Západ se dodáním kazetové munice Ukrajině staví na roveň autoritářských režimů, kritizuje analytik Tureček

„Co se týče oprav a modernizace techniky, jako jsou tanky či bojová vozidla pěchoty, tak tam jsme navýšili produkci zhruba pětkrát,” uvádí pro pořad Peníze a vliv předseda správní rady STV Group David Hác.

Zhruba půl na půl se nyní na zakázkách firmy podílí nákupy ukrajinské strany a vládní programy nákupů pro Česko nebo armády z EU či USA.

Dárek pro Putina a Robert Ďábel

STV Group spolupracuje s iniciativou Dárek pro Putina, která od jara 2022 shání peníze na zbraně pro Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi. Loni STV Group dodal raketomet RM-70 pojmenovaný Přemysl, který podstoupil generální opravu.

„V posledních několika dnech byla dodána na Ukrajinu další část, která se realizovala právě prostřednictvím STV. Byla to akce, která se jmenovala Robert Ďábel, v rámci které jsme dodali 10 tun plastické trhaviny plus další ženijní materiál, který je určený na frontu,” říká Hác.

Zbrojovka STV má hlavní výrobu velkorážové munice, která se nyní uplatňuje hlavně v bojích na Ukrajině, v Poličce. Aktuálně tam firma plánuje investice v řádu stovek milionů korun. „Momentálně máme v plánu rozšířit právě výrobu velkorážové munice, kde chceme zdvojnásobit naši současnou kapacitu,” nastiňuje Hác.

Čtěte také

Geograf Baar: Rusové protrhávají přehrady, ale kazetová munice Ukrajině je překročení linie? Tomu se Moskva musí smát

Munice je teď velký nedostatek, Česko samo přišlo s úspěšnou iniciativou, podle které by EU dala dohromady peníze na společný nákup nábojů pro Ukrajinu mimo členské země.

Rychlost, s jakou lze výrobu potřebné munice například i u nás navýšit, má totiž podle Háce své limity: „Problémů je skutečně hodně. Musíte počítat s tím, že pokud budete dále navyšovat výrobu, musíte investovat – a na to potřebujete čas. Například když chcete vybudovat novou budovu, potřebujete stavební a všechna ostatní povolení, přičemž se ještě navíc jedná o speciální výrobu. A to je běh na dlouhou trať.”

Co se týče evropských dotací, tak jsme zatím žádnou takovou podporu nečerpali.
David Hác

Na světě také existuje pouze několik inženýringových firem, které jsou schopny připravit potřebný projekt a vyrobit technologii. „Potom musíte sehnat lidi, zaškolit je a samozřejmě prověřit, abyste je vůbec mohli do takto náročné výroby pustit,“ popisuje šéf STV.

V poslední době ale firma se samotným získáváním nových lidí problém neměla. „Pomáhají“ jí totiž problémy automobilového průmyslu, takže na trhu jsou lidé, kteří z něj museli odejít.

Limitem pro rychlejší navýšení výroby je také omezená kapacita dodávek materiálu trhavin ze státní firmy Explosia a v neposlední řadě je to i přetrvávající restrikce bank právě na zbrojní průmysl. Ten je vyřazen například z investičních pobídek.

Házejí nám klacky pod nohy

Podle prezidenta Asociace obranného průmyslu Jiřího Hynka mají některé firmy z oboru problém i otevřít běžný účet, velkou podporu nevidí ani v rámci EU.

Čtěte také

Potraviny, stroje, zbraně. Česko zvyšuje export na Ukrajinu. Licencí na zbrojní obchody je už za sto miliard korun

„Na jednu stranu jsme žádáni evropskými komisaři, abychom výrazně navýšili výrobu zvlášť pro potřeby ukrajinských ozbrojených sil. Zároveň se připravuje evropský obranný fond, ze kterého by měly být financovány společné projekty. Ale na druhou stranu nám třeba neumožní dotace na elektromobily, protože výrobci zbraní a střeliva jsou vyloučeni z dotačních projektů. Mně to připadá naprosto absurdní. V Evropě se zatím o podpoře obranného průmyslu víc mluví, než že by se něco činilo,” stěžuje si Hynek.

Úvěrování ze strany bank pro potřeby výroby zbrojovek je i podle Háce stále problematické, na druhou stranu vláda dojednala financování přes státní Českou exportní banku. „V tom je ČR poměrně unikátní, protože za podpory vlády už v současné době Česká exportní banka dokáže profinancovat částečně i zbrojní průmysl,” popisuje Hác.

Pokud jde o evropský program podpory dodávek na Ukrajinu, firma teď podala stejně jako další tuzemské zbrojovky přihlášky svých projektů do třetí části, která se týká právě produkce velkorážové munice. Předchozí dvě části byly pro státy nebo jiný druh materiálu, který STV neměla.

„Co se týče evropských dotací, tak jsme zatím žádnou takovou podporu nečerpali,” konstatuje Hác.

Políček pro Evropu

Boom výroby zbrojovek bude jak podle prezidenta asociace Hynka, tak i podle Davida Háce z STV Group pokračovat ještě hodně let po ukončení války na Ukrajině. Ta změnila pohled na bezpečnost v Evropě.

„Nedokázali jsme si představit, že by na území Evropy probíhala konvenční válka. Byli jsme připraveni na válku hybridní. Byli jsme připraveni vyslat mírové jednotky kamkoliv po světě v celkem rychlém sledu, ale na tohle jsme opravdu připraveni nebyli,” připouští Hác.

Čtěte také

Je to strašné, ale staré nevyužité obilí by se mělo pálit, říká zemědělec

V současné situaci státy podle něj pochopily, že musí mít také zajištěnou vlastní obranu. „Zároveň situace ukázala mnoha evropským zemím, že deficity, které byly v rámci financování armád, je potřeba dohnat. Myslím, že v ČR můžeme mluvit zhruba o částce 200 miliard korun, která odpovídá podfinancovanosti Armády ČR i přes navýšení rozpočtu,” zdůrazňuje Hác.

„I kdyby válka na Ukrajině teď skončila, což si samozřejmě všichni přejeme, tak sklady všech evropských armád jsou prázdné. Dlouhodobě se do armád neinvestovalo. Jsou tam obrovské vnitřní dluhy – ať už v technice, munici, výcviku... Ti, kteří si mysleli, že v Evropě bude mír na věčné časy, dostali velkou facku,“ podotýká Hynek.

Víc si poslechněte v audiozáznamu podcastu Peníze a vliv, připravila Jana Klímová.