Dana z Blatné |Děkuji za uzasnou Noční linku mila paní Lucie a báječní posluchači. Take si povídám při domácí práci jako pan. Čestmír. Zdravim i jeho a paní Janu z Jirkova. Mam take "hlavu ve hvězdach"ale " Nohama jsem na zemi" Dobrou noc všem přeji a Detem krásný Detsky den
Bohumír| Zlozvyků je spousta, jen kde začít! Třeba v létě dělám až do pozdních hodin. neměl bych, měl bych už více zpomalit. Tak to je když máte hodnou ženu, též nezpomalí. Chodí pozdě spát a brzx vstává. Má starostí až nad hlavu. Prostě málo kdy neumíme vypnout. Já špatně slyším, tak to opakování nám jde kolikrát na nervy, pak se snadno rozčílím a zvyším hlas. Zdravím přátelé.
Jana Jirkov|Pěkný pozdní večer Vám p. Lucie i všem posluchačům. Úvodem bych chtěla říct, že jsem moc ráda, že se nepotýkám se zlozvykem, který pozoruji u dnešní generace, která za každým slovem říká hovězí dobytek, to se mi totiž krajně nelíbí. Jediným mým zlozvykem, kterého se mi podařilo zbavit je, respektive bylo, mlaskání u jídla, které mě provázelo od raného dětství. Špatný na tom bylo to, že já jsem se mlaskat neslyšela, ovšem mé okolí mě slyšelo. A tak mě mamka a babička upozorňovaly tak dlouho, až se mi tento nešvar podařilo odstranit. No a pak jsou tu ještě 3 zlozvyky se kterými bojuji dodnes, když jsem nervozní, hraji si se svými vlasy a natáčím si je na prst, mnohdy ani nevím, že to dělám. Druhý zlozvyk se kterým zatím marně bojuji, je mlsání po večerech, kolikrát k tomu přispívá i NL, to když je téma o jídle. NL také přispívá k mému třetímu zlozvyku, a to ponocování, to se řekne jít si dříve lehnout, když slyšíte tak krásná vyprávění:) Tak budu ráda, když v dnešní NL zazní nějaké rady od posluchačů právě na tyto mé zlozvyky. Zdravím všechny ty, kteří se potýkají se svými zlozvyky, nejste v tom sami mílí posluchači.
Sylva|Hezky večer přeju vespolek! Během života jsem si pracně vytvořila celou sbírku zlozvyků. Ráno vstanu a cestou do koupelny pustím počítač. Internet. Když se ozve hlad, zjišťuji že sedím už dvě hodiny! Konečně se nasnídám a půjdu něco dělat. Do toho zavolá kamarádka. Jsem ráda že ji slyším ale už jsem se nechtěla zdržovat, takže ji skáču do řeči abych vše urychlila. Kamarádky si už na to zvykly a přestaly se na mě zlobit. Po hodinovém rozhovoru je čas na snídani a kafíčko a pak si sednu k šicímu stroji. Snažím se dohnat čas a trochu spěchám. Tím pádem se mi tak úplně nedaří. láme se mi jehla nebo musím párat. Proto se vztekám a nadávám. Proč? Protože nejsem spokojená sama se sebou. Tak si půjdu osladit život, zajdu si na další kávičku a k tomu si koupím něco sladkého - i když vím jak moc mi cukr škodí! A pak už pomalu vařím oběd, porce jsou dvě, zbude mi jedna k večeři nebo na zítra. Oběd se povedl. Sednu si s ním k internetu nebo ke křížovce. Cože? Já jsem to snědla všechno! A teď se mi chce spát ačkoliv jít s plným žaludkem do postele vůbec není dobré......
Možná trošku přeháním, ale jen maličko :-) Konečně jsem totiž před pár týdny našla co jsem hledala. Novou Cestu, která vylaďuje tělo i duši a jako bonus nové kamarády. Jsem mnohem spokojenější a zlozvyky pomaličku blednou a ztrácejí se, některé ještě přetrvávají a já se na ně nezlobím, přijde čas a taky odejdou.... doufám že dříve neodejdu já :-)
Dobrou noc!
