Starají se také pacienty propuštěné z psychiatrických nemocnic. Teď mají specializovaná centra problém

Aliance center duševního zdraví upozorňuje na problematiku financování sociálních částí organizací. Na letošní rok původně měly vzniknout dotace ministerstva zdravotnictví pro tyto pracovníky, kvůli úspornému rozpočtu se tak ale nestane. 

Centra pracují zejména s klienty s psychickými problémy či propuštěnými z psychiatrické nemocnice.

Havlíčkův Brod

„Ti klienti třeba potřebují pomoct pečovat o svou domácnost, tak je například učíme vařit, nebo je to i tak, že mají problémy se vztahy, s rodinou, se sousedy,“ popisuje vedoucí sociální části havlíčkobrodského Centra duševního zdraví Martin Lukáš, co sociální pracovníci s klienty nejčastěji řeší. 

Často navíc nekomunikují jenom s nimi, ale i s jejich blízkými. „Nás nejvíce kontaktují psychiatrické nemocnice a nebo rodiny. Až na třetím místě jsou sami klienti a často je to tak, že si opravdu o tu pomoc neříkají, takže se i snažíme o nějakou osvětu veřejnosti.“

Zdravotní a sociální péče

Zdravotní část centra včetně psychiatrů pomáhá klientům s jejich zdravím nebo léky, sociální část se na ně pak zaměřuje v dlouhodobějším horizontu. Zároveň je ale každá sekce jinak financovaná. Zdravotníky platí havlíčkobrodská psychiatrická nemocnice, sociální pracovníky zase kraj mimo jiné i z dotací státu. 

Původně přitom centra pro letošek počítala, že finance půjdou z ministerstva zdravotnictví. Dotační titul pro centra duševního zdraví se ale do plánovaného rozpočtu nakonec nedostal, pokračuje ředitelka organizace Fokus, která část brodského centra spravuje, Anna Šimonová: „Centrum v Havlíčkově Brodě je zařazeno do základní sítě, ale podstatné je, že těch 250 milionů, které byly vyčleněny na tyto služby, ty byly seškrtnuty, což znamená, že celková dotace na sociální služby bude menší a je to nějaké finanční omezení pro ty služby.“

Kraj Vysočina

Havlíčkobrodské centrum je zařazeno do krajské sociální sítě. Podle radního pro sociální věci Jana Tourka (KDU-ČSL) se kraj na financování připravil. „Kraj Vysočina vyčlenil poměrně velkou část z fondu strategických rezerv a vložil je do sociální oblasti, důvodem byla jistota pro firmy, které dělají sociální služby, že vlastně do května tohoto roku by měly být pokryty potřeby těchto organizací.“

Kraj se takto zařídil, aby nemusel čekat na schválení státního rozpočtu a přidělování dotací. Podle Anny Šimonové jsou ale v Česku i centra duševního zdraví, které do krajských sítí nespadají a u těch může kvůli financování hrozit i zánik.