Srpen 1968 v Ústí nad Labem
Ke spolupráci na tomto zvláštním vydání Severočeského Atlasu jsem pozval ústeckého archiváře Vladimíra Kaisera, kterého jsem se zeptal, zda se průběh událostí 21. srpna 1968 v Ústí nad Labem nějak zvlášť lišil od dalších velkých měst v tehdejším Československu...
Možná už jste to v průběhu minulých dnů slyšeli také - v srpnu 1968 sehrál velkou roli tehdejší Československý rozhlas Ústí nad Labem, který se udržel ve vysílání nejdéle ze všech krajských studií Československého rozhlasu. Pamětníci mají více odpovědí na otázku, proč tomu tak bylo - někteří soudí, že to bylo celkem nenápadným vzhledem rozhlasové budovy, jiní se domnívají, že to bylo důkladným maskováním vysílače. A i když oči světa se v srpnu 1968 upíraly na Prahu, stačí vzpomenout na mrtvé v Liberci nebo Jičíně - a nabízí se otázka, zda Ústí nad Labem bylo v srpnu 1968 klidné město...
Probrali jsme dnes v Severočeském Atlasu situaci v srpnu 1968 v Ústí nad Labem, zabývali jsme se otázkou možné vojenské obrany Československa - a před chvílí jsme slyšeli, že místo desítek hrdinů nám zůstal jen ohnutý hřbet a matný pocit v duši, že jsme to zase jednou vzdali bez boje. Místo vojáků se tak hrdiny staly desítky lidí, kteří byli zastřeleni nebo smrtelně zraněni vojenskou technikou. Na závěr dejme ještě jednou slovo ústeckému archiváři Vladimíru Kaiserovi. Zdá se totiž, že první smrtelně zraněný srpnové okupace roku 1968 pochází z Ústí nad Labem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
