Nepovede-li se vám soused, což se snadno může stát, v zimě to ani tak nevadí, jsme schovaní doma, ale léto... to už je horší.
Mám kamaráda, který si nedávno koupi dům za velkoměstem – má 4 děti a tak chtěli dům se zahradou. Vzali si hypotéku, celou zimu a jaro rekonstruovali a konečně je hotovo. Holčičky běhají po zahradě, griluje se a začínají dohady se starousedlíky.
Holčičky jsou moc hlučné, vůně grilovaného masa sousedům nevoní, vznikají spory. Kamarád jim zase říká, že jejich cigaretový kouř voní o mnoho méně než krkovička – a jsou naštvané obě strany.
Jak řešit takovou lapálii? Jistě i mnozí z vás máte podobné zkušenosti. Žít ve stresu a čekat, co se zase sousedům nebude líbit, to není příjemné. Jak jste takovou situaci řešili? Co jste zažili s nesnášenlivým sousedem? Jak se chovat a neztratit nervy? Poraďte anebo si také postěžujte. Sdílená starost – poloviční starost.
V sobotní lince probereme strasti i radosti venkovského života.
604xxx553|mame byt ve meste a chalupu na vesnici a v obou lokalitach jsou sousede uzasni a vztahy super. Hezke vysilani Eva.
604xxx552|NAJDOU SE I TAKOVI KTERI GRILUJI NA PANELAKOVEM BALKONE JANA
Dana|Hezký večer Vám, paní Marcelko a zároveň všem posluchačům Noční linky. Jezdím léta k rodičům na jejich dům na vesnici a řeknu Vám, že když si v sobotu dopoledne hezky sednete ke snídani na terasu a chcete si vychutnat hezký den i dobrou snídani a najednou soused nastartuje sekačku na trávu a protože má velkou zahradu, tak seká i třeba do dvou odpoledne, tak si ani na terase nepoobědváte. Nejradši by člověk vzal granát a hodil přes plot. Nebo si chcete na lehátku odpočinout a nasbírat sluneční paprsky a sousedi zrovna slaví narozeniny a hraje diskotéka od rána, protože zrovna mají výročí a vám poskakují hrnky na stole i s kávou. Nebo si opékáte klobásy a jim to nevoní a jde k nim dokonce i kouř a bylo by cítit zrovna pověšené prádlo. Ale oni grilují v neděli už od rána, ale to řece nemůže být cítit, protože mají kvalitní maso, protože jejich zeťák dělá v masně. Nebo z vašeho ořechu padají plody k nim a jsou hnusné, kdežto od nich padají k vám kvalitní jablka, jenže vy je stejně nepotřebujete, protože máte dost svých.
No a tak uběhne jeden prozuřený víkend, přes týden si odpočinete a další víkend nastartujete sekačku zase vy o trošku dřív třeba v neděli a tak se to srovná, že. Dobré sousedské vztahy je třeba udržovat.
Hezký večer všem a plno pěkných zážitků.
Otoman Zlinski|Trošku podivný příběh. Neznám fakt nikoho komu nevoní grilované a stejně tak nevěřím, že někomu vadí hlučnost dětí. Leda, že by to byla hlučnost extrémní. Ovšem to už by asi byla chyba ve výchově. Nakonec nebyla by to výjimka, americký způsob výchovy oslovil mnoho porevolučních "rodičů". Já jsem na vesnici odešel z města, před 12ti roky a nemůžu si vynachválit. Asi i proto, že jsem si prověřil, do čeho jdu. A pak, já jsem do sedmi let žil na vesnici, a i když už jsme se odstěhovali do města, tak jsem tam jezdil k oběma babičkám, zejména pracovně, ale vždy rád. Hrdě se budu k vesnici vždy hlásit. Klíč k úspěšnému žití na vesnici je pochopit a dokázat se přizpůsobit mentalitu starousedlíků a pochopit, že dnes já tobě a ty zítra mně. Bohužel, dnes mnoho prchajících z města na vesnici, nejprve vystaví neprostupné ploty a grilují.
