Vlasta|Dobrý večer přeji Vám i posluchačům. Dovoluji se připojit k tématu. Jsem ročník 1945, ale ráda vzpomínám na roky v dětství, kdy jsme žili s rodiči skromně v domečku jen s dvorkem. Ale i tak jsme měli několik slepic, králíky. Museli jsme chodit trhat "mlíčáky" (listy od pampelišek), chodilo se do lesa nejen na borůvky, maliny, houby, ale i sbírat šišky. Pomáhali jsme při úklidu a řezání dřeva na zimu. Šetřilo se elektrikou, chodívalo se dřív spát. Jak přede mnou vzpomínali na koupání v plechové vaně, prostě to tak bylo - prvně děti a pak naši. A ještě k tomu maminka musela vozit přes 2 baráky vodu, neměli jsme svoji. Na topení rodiče kupovali z pily drtiny a ty se vtloukali do takových kulatých kamínek a z těch šel jen žár. Někdy nám maminka dávala do nohou v posteli nahřátou z plotny žehličku, aby jsme se zahřáli a to jsme spávali v péřových duchnách.... Spolužáci přespolní chodili pěšky několik kilometrů do školy i ze školy. Chodívala jsem kamarádky vyprovázet. Chodívali jsme do Sokola cvičit, zpívalo se, vysedávalo na rynku. Dnes když se to vypráví vnoučatům, tak se na mně dívají s lítostí "jaká to byla hrozná doba". Ale my sourozenci rádi vzpomínáme a hlavně i na lumpárny, o kterých naši ani nevěděli. Přeji Vám i posluchačům pěknou neděli a dávám i ostatním prostor.
Květa Z.|Dobrý večer všem. My, když jsme přišli ze školy, měli jsme oběd v troubě, ten jsme si museli ohřát a na stole vzkaz, kde máme přijít za maminkou na pole pomáhat snášet snopy při žních, trhat len (od toho jsme měli pořezané ruce), přetrhávat, okopávat a nakonec i trhat ručně řepu, sbírat brambory. A učit se až večer, pokud zbyl čas. A přesto si myslím, že tenkrát byli lidi vzdělanější - vyučoval se krasopis, uměli prakticky uvažovat a řešit početní úkoly,co se naučili, to si zapamatovali až do smrti, brali školu poctivěji než teď. Od mých rodičů vím, že pocházeli ze 4 sourozenců a měli jen jednu obytnou místnost, ve které se bydlelo, vařilo i spalo se na lavicích kolem stěny nebo třeba 3 děti v jedné posteli. Někdy v té místnosti byli i na slámě malé kuřátka nebo jiné nově narozené mláďátka. Co se týká kultury, chodili jsme k sousedům , kteří měli první v obci televizor černobílý. To se sešli všichni sousedi, děcka posedali na zem dopředu a dívali se na televizi velikosti sešitu, kdy před obrazovkou bylo zvětšovací sklo. Jednou za měsíc se promítalo v hospodě kino. To jsme si nosili z domu deky na zatemnění oken. Ale přesto nevzpomínám špatně. Zdraví Květa
721xxx318|Leckde meli driv - i chudsi lide,hodne deti,driny,hospodarstvi,vsude daleko. Ale pomahali si,drzeli spolu a meli hodne zazitku. Chodili i do kostela. Eva
Dana M|Krásnou noc a děkuji za toto téma , které mne oslovilo moc . Nasloucham a vzpomínám , co jsem zažila i já .. U babičky (*1900) dědeček o 10 roku dříve . U nich jsem zažila od 6 let krom elektřiny , vše již zmíněné , hospodářství všech možných zvířat domácích , pole, suchý záchod , koupel v plechové vaně ( to i doma do 15. let )
Byla to romantika a spaní pod peřinou až po uši v nevytopené světničce , praní i na valše a máchání v blízké řece , sedání za pecí, draní peří , bylo to úžasné a do školy jsem chodila 5 let pěšky i v zimě , ráda od 5. třídy , na plesy též i do kostela v neděli .
Otuzilo mne to a vypravim v zahradě svým vnoučatům ráda . Vedeme je k úctě k přírodě a práci v zahradě . Zažila jsem mnohé před těmi 50-55 roky a moc ráda vzpomínám . . Vztahy lidí byly úžasné a vstřícné .
Jarka z Lanškrouna|Zdravím všechny posluchače. Já jsem jezdila k babičce a dedečkovi na prázdniny nedaleko Lúže.Asi tak před50 lety .A já si to dovedu představit jelikož u té babičky neměli vodu tu nosili v belíkách od veřejné pumpy a na mytí nádobí se chytala dešťová voda a na ten záchod se chodilo do kadibudky (čily suchý záchod) a používaly se noviny. Apak měla malou zahhrádku kde si pěstovala mrkev a ostatní zeleninu a chovali husi . A bydlela v jedné mistnosti večer jsme si povidali abylo to moc fajn .Apřesto jsem tam moc ráda jezdila na prázniny.A ráda na to vzpomínám.Hezkou dobrou noc.
Alena|No já si každopádně myslím, že bych přežila, ale žít v té době bych nechtěla. Když jsem byla malá, je to už hodně dávno, ale měli jsme doma hospodářství, pole, zvířata, od malička jsme doma pomáhali, protože jinak to ani nešlo. Já když byla malá, už jsme elektřinu měli, ale koupání ve vodě, ohřáté na kamnech, suchý záchod na dvoře, valcha na praní, to všechno bylo. My jsme bydleli navíc v posledním domě v dědině, tak jsem se doma velmi bála, i když nebylo tak nebezpečno, jako dneska. Peníze jsme měli za to, co jsme prodali na trhu a pak jsme mohli nakoupit něco do domácnosti. Nejhorší byla zima, kdy se chodilo v závějích, nebyly pořádné boty, nebylo to jednoduché. Ale přesto si myslím, že byla v rodině větší spokojenost, soudržnost, hodně jsme si povídali, hráli si, spoléhali jsme jeden na druhého.Dneska je, bohužel, všechno dostupné a spousta lidí na to hřeší, že vůbec nic si nemusí zařídit sami, udělají jen klik na počítači a kurýr vše doveze až ke dveřím. Dobrou noc všem a hodně zdraví v dnešní době a važme si všeho, co dneska máme.
721xxx832|Mamka je 43 rocnik,zila ve vdsnici Beneda.Je z 10i deti,na zachod museli na dvur.delali na poli,pasli kravy,husy.Prali v neckach.Mama casto vypravi.Vlasta
Jitka|Dobry vecer velice rada vzpominam na zivot na vesnici-meli jsme suchy zachod na chodbe maminka prala na valse vyvarovala pradlo v hrnci koupali jsme se v plechove vane cely tyden jsme meli moucna jidla jenom v nedeli bylo maso chodili jsme past kozy- na pole jednotit repu susit a obracet seno pro kraliky trhat pampelisky a koprivy pro slepice a nezapomenu na krasne vystlane duchny babicek na drani peri jak babicky s detmi sedeli na schodech a na lavickach pod orechem lide meli k sobe mnohem blize vsechno bylo takove normalnejsi jako dnesni uspechana doba-rada bych v te dobe opet zila me se to libilo i kdyz je tomu uz 70 roku.
Marek|nevím jestli bych přežil,ale bylo by zajímavé v té době žít
