Laco |Pekný neskorý večer pán Macoun. Využijem dnešnú reláciu a tému aby som sa poďakoval mojim susedkam, dnes najlepším kamarátkam , od raného detstva. Tamara , a dve Zuzany. Spolu sme v podstate vyrastali na dedine , kde som trávil prázdniny u starých rodičov. Dnes sme už ako mladi ľudia , ktorí majú svoje rodiny, životy ale priateľstvo pretrváva a vieme , že spolu sa vždy ako susedia predovšetkým priatelia stretneme v našej rodnej obci Vyšný Lánec . Ďakujem a príjemný večer Laco Košice
Milena od Prahy ne z Poděbrad|Co je nového u sousedů to se dozvím velmi rychle mám od šesti domů klíče.Jsem o generaci starší
Utajená B|On z města A, já z města B. Naše děti aniž by se znaly se přestěhovaly do většího města C a dokonce do sousedství. Když jsme se náhodou potkali (A+B), říkali jsme si že je to snad osud. Bylo mezi námi něco víc, hluboký cit ale musel zůstat v utajení. A později, aniž bychom se domluvili, já jsem se přestěhovala do města C a ještě později jsem zjistila že i on. A v tom městě jsme byli sousedé!.Jak to dopadlo? Nijak. On už bydlí tam odkud není návratu.
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČÉR P.REDAKTORE A POSL.N.L.SE SVÝMI VŠEMI SOUSEDY JSEM VYCHÁZÉL VŽDYCKY DOBŘE,SAMOZŘÉJMĚ ZÁLEŽÍ TAKY NA MÉ POVAZE,JÁ JSEM MÍRNĚJŠÍ POVAHYALE HLAVNĚ PRAGMATICKY UVAŽUJÍCI.PŘÁL BYCH P.JANĚ Z OBCE X.X.MÍT TAKOVÉHO SOUSEDA,URČITĚ BY MĚLA JINÝ NÁZOR A PŘEDEM NEODSUZOVALA.ZDRAVÍM JANIČKU,MILENKU,MARUŠKY A HLOBILOVY.FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Leoš|Zdravím, Honzo,
Tady váš občasný přispěvatel Leoš. Píši vám to teď kolems edmé hodiny večerní, a jelikož nevím jestli to stihnu Vás slyšet, budu moc rád, když alespoň můj příspěvek přečtete. To vám povyprávim teď krátký příběh o tom, jak jsem zjistil, že je svět malý. Víte jak to je, my, co jsme zažili povinnou vojenskou šikanu, tak i když jsme tak nekteří trpěli, stejně na to máme fajn vzpomínky. Třeba na přátelství. Vždycky, když padla řeč na vojnu, tak jsem si zavzpomínal na mýho kámoše Slávka, kterej měl stejnej přístup k vojenské službě jako já. A když jsme konečně v tom roce 1983 absolvovali povinnou vojenskou službu, řikali jsme si, že budeme i nadále v kontaktu a že se budeme vídat.
A víte jak to chodí, já v Časlavi, on z Beskyd.
No, naše cesty se rozdělily na dlouhých 35 let.
Proč zrovna 35?
Nějak jsem byl už v roce 2018 znuděný životel v Ústí. To víte, rozvedený, syn dospělý, tak jsem si řekl,že by bylo fajn si koupit nějaké to letní sídlo, neboli chatu.
Projížděl jsem mnoho inzerátů, mnoho obchůzek, a žádná mi nepadla přímo do oka.
A teprve až asi na 30 prohlídce kousek od Čáslavi, jsem byl v jedné chatě, která mě naprosto fascinovala, něco mě tam přitahovalo. No a co se nestalo, první oficiálni den na mý chatě, jsem vzal láhev vína a šel jsem se seznámit se sousedy.
Když mi otevřel pán, a promluvil, nějak jsem začínal mít pocit, že ten hlas znám.
Tak jsme se představili, a pak jsme každý zašel do svého.
Zhruba za půl hodiny jsem vylezl ven, a viděl jsem ho jak zamyšlený stojí opřený o verandu a kouří.
Když me viděl, tak pronesl naše tajné heslo.
"Leoši, když mám bolák v botě, čo to bolo a čo bolí?" "Čobolák Slávku"
A řeknu vám, jakse to propojilo, to bylo tak dojemný setkání, že jsem potkal svýho nej chábra po tolika letech.
A doteď se vídáme. A zrovna teď spolu sedíme v garáži a vymejšlíme nějakej forichtung, jak ještě upravíme ten náš vrt. A jelikož popíjíme a už máme dost toho upito, brzy asi usneme.
Leoš
Helena,Matylda|Podzim vlastní vláhu má,píšu to kostrbatě,ale v ulici nemáme ani jedny pánské gatě.6 vdov.A příčina každý správný muž po 60 s mladou začíná.Kohouti začnou kokrhat,napsala bych více ale na mladé jim dohořela svíce.Promoklá ,slibem vlaštovčích pér,nasliboval,ale nebyl fér.Z toho poučení plyne ,nehledat štěstí u jiné.Zdraví jedna vdova atd.
Jana Jirkov|Pěkný večer p. Honzo a všem linkařům! My bydlíme v paneláku a musím bohužel říct, že se mezi sebou moc neznáme. Tu se někdo odstěhuje, tu zas přistěhuje a takhle je to stále dokola...Ty časy, kdy jsme se sousedy znali, jsou už dávno pryč, protože všichni z nich už odešli na věčnost. Zažili jsme také perné chvíle, kdy jsme se kvůli hlučným sousedům nemohli pořádně vyspat! To bych nikomu nepřála! Všem přeji co nejpřívětivější sousedské vztahy a zdravím p. Františka, Pavla, Marušku a Milenku.
Bohumír- Šternberk| V průběhu let 1970 došlo na stavění rod. domů v naší ulici. Mnozí už jsou v nebi, pár se odstě - hovalo, dalo by se říct že je to ulice jedné generace . TEN KDO JE TROCHU SPOLEČENSKÝ , ZNÁ SE TÉMĚŘ se všemi i podle denního vidění. Každý dům má zahradu, kterou využívá podle svých možností. Při troše štěstí se dá vyjít s každým, zdravíme se většinou s úsměvem, povykládáme o tom co se daří na zahrádce, co děcka, 1x za14 dnů jdeme parta z našeho okolí na pivko ať si jako chlapi pokecáme co a jak, případně navštívím naší kamarádku taky na pokec. Zrovna dnes před 19hodinou sluníčko krásně zapadalo, obloha pěkně na chvíli zčervenala a je cítit chlad. Náladu rozveselila hokejová Olomouc výhrou v otočce nad Varama. Zdravím linkaře.
franz|sousedé ? je to stejné , jak to většinové množství voličské základny, pán bůh s námi a zlé pryč, militantní, asociální a patologické chování, kde je chyba ? o dítěti se dá říct, že pokud si hraje, tak nezlobí, co říci na dospělé, svéprávné ? ze své zkušenosti mohu říct, že starousedlíci většinou nemívají problém, ten nastává, jakmile do tohoto společenství nastoupí nový prvek, tzv nově přistěhovavští , na které výše uvedené přirovnání je přiléhavé, zdraví z chaloupky pod lesem v bílých karpatech pan franz, zde, kde nyní pobývám , tak za sousedy mám pouze a jen les, louky, říčku, zvěř a to je bez problémů, pro mne ráj to na zemi
Fany|Ahoj, sousedi jsou celkem fajn až na to že když se ráno probouzím a chci se nadechnout čerstvého vzduchu, cítím kouř z cigaret. Někdy dokonce cítím "trávu" a žádný z těch pachů mi není ani trochu příjemný, marně jsem to s nimi řešila. Naštvaně proto vyskočím, vezmu svá vykuřovadla, nebo vonné tyčinky, zapálím je na balkoně a kuřáci si jdou radši kouřit do svého bytu. Zdravím všechny nekuřáky a přeji všem dobrou noc.
